Timothy Ferriss: Čtyřhodinový pracovní týden (Můžeš a Nemusíš)

Už před nějakou dobou jsem tuto knížku dočetl a delší dobu váhal, co o ní vlastně napsat. A jestli vůbec něco.

V žádném případě není hloupá, špatná, nevýrazná, nebo něco takového. Je nejspíš jako nějaká silná bylina – léčí, ale při špatném užívání zabíjí.

Na „lenost“ se můžeme dívat také tak, že líný je ten, kdo setrvává u způsobu života, který není ideální (tj. jehož běh určují okolnosti či druzí lidé), případně ten, kdo hromadí majetek a vlastní život sleduje jen jako divák z okna své kanceláře. Velikost vašeho bankovního konta, stejně jako čas, který trávíte vyřizováním málo významné korespondence nebo nejrůznějších maličkostí, na věci nic nemění.

Soustřeďte se na to, abyste byli produktivní, ne zaneprázdnění.

Nejprve zeširoka

„Čtyřhodinový pracovní týden“ by mohla být jedna z prvních vlaštovek masivního trendu. Napadá mě další hitová kniha poslední doby, která s ČPT sdílí mnoho vlastností: Líný rodič od Toma Hodgkinsona.

Oba jsou otráveni a znechuceni současným pracovním ale i rodinným klimatem (pravda, trochu otravným a znechucujícím): „Musíš pořádně makat, musíš být výkonný a dokonalý, pokud něco není ideální, je to proto, že se málo snažíš. Máš ve své moci být mistr světa, tak sakra makej, makej.“

Nikdy jsem si nemyslel, že se uchýlím k tak marnému činění, jako je předpovídání trendů. Ale teď se osmělím napsat, že Čtyrhodinový pracovní týden a Líný rodič jsou začátkem trendu, módy, která teprve přichází a už je skoro tady. Roztrhne se s ní pytel, uvidíte.

Pár citátů

Soustřeďte se na to, abyste byli produktivní, ne zaneprázdnění.


V případě věcí, jež jsou v životě nejdůležitější, načasování vždy představuje nepříjemný problém. Čekáte, až nastane vhodný čas odejít ze zaměstnání? Pamatujte si, že hvězdy nikdy nebudou v nejlepším možném postavení a na semaforu života nikdy nebude svítit pouze zelená. Svět se proti nám nespikl, ale také se nám nebude přizpůsobovat: půjde dál svou cestou. Podmínky nikdy nejsou bez kazu. „Někdy“ je choroba, která vezme naše sny do hrobu společně s námi. Stejně špatné jsou seznamy všech důvodů pro a proti. Pokud je pro vás něco důležité a chcete to „nakonec“, až přijde čas, udělat, zbytečně to neodkládejte, udělejte to a svůj postup průběžně korigujte.


Pokud to, co chcete udělat, nemá na lidi kolem vás skutečně devastující účinky, udělejte to a poté své konání ospravedlňte. Lidé – rodiče, partneři, šéfové – se mohou naučit přijímat věci, které emocionálně odmítají akceptovat. Pokud jsou potenciální negativní účinky toho, co chcete udělat, mírné, případně je lze nějak napravit, nedovolte lidem říci ne. Mnoho lidí nemá zábrany rychle vám zarazit to, s čím jste ještě nezačali, budou ale váhat postavit se vám, když už jste na cestě k cíli. Nebojte se být „potížistou“ a naučte se omluvit, když něco skutečně zpackáte.


Vyčleňte si určitý počet dní, po něž se spokojíte s nejskrovnější a nejlevnější stravou, s nejhrubším šatem, a zeptejte se sami sebe: „Je to snad to, čeho jsem se tak obával?“


Jsem přesvědčen, že úspěch lze měřit počtem rozhovorů, které nechceme podstoupit – a přesto to uděláme.


Pokud si nejste jistí, co se životem, vězte, že nejste jediní. Je nás takových téměř sedm miliard. Je to ale jen zdánlivá potíž – stačí si uvědomit, že život není ani problém, který máme řešit, ani hra, v níž máme zvítězit.

Jak ji číst?

V knize je asi tak tisíc tipů, jak být produktivnější, některé profláklé, některé použitelné pouze v USA, některé geniální, některé divné.

Autorovi se výborně daří čtenáře motivovat, aby hnul zadkem a běžel aplikovat. Moc dobrá medicína na mnohé nemoci.

Kdyby se všichni lidé zachovali podle rad této knihy, civilizace by zkolabovala. Naštěstí autor ví, že se podle ní zdaleka všichni nezachovají. Naštěstí pro něj samého: on totiž doporučuje postupy, které by u svých asistentů, dodavatelů, obchodních partnerů, ani na minutu netoleroval.

Aby člověk úspěšně realizoval strategie nabízené v knize, potřebuje dvě věci: být schopný a nemít skrupule. Naštěstí pro nás všechny: spousta schopných lidí má skrupule, spousta lidí bez skrupulí nejsou dostatečně schopní.

Když tak knihu promýšlím, jsem moc rád, že jsem ji četl. Dost mi dala, dost mě inspirovala. Ale docela se podle ní nezařídím a doufám, že se podle ní docela nezařídí lidé v mém okolí. Člověk má činit druhým, jak bych chtěl, aby činili oni jemu.

Kategorie: čtení
  • Sledujte na twitteru

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • Archiv

    • - 2018 (2)
    • + 2017 (4)
    • + 2016 (6)
    • + 2015 (6)
    • + 2014 (16)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)