Proč studovat na vysoké škole

Z příbuzného článku „Proč NEstudovat na vyské škole“, který je první částí reakce na pěkný článek Jiřího Knesla „Má smysl studovat informatiku?“, by snad mohlo vyplývat, že nemá smysl studovat informatiku.

Jenže má. Napišme pár myšlenek, proč má.


Hercule Poirot o policejní práci

Nevlastním a nechci vlastnit televizi, takže k vysílání se dostávám jen v některé státem uznané svátky, kdy sbalím rodinku a jedeme k rodičům. Tentokrát mi koukání na bednu velice prospělo, protože jsem zahlédl střípek moudrosti Hercula Poirota. Houfec snad dvacíti policistů prohledával pláž ve snaze najít nějaký sebemenší důkaz související s vraždou. Pokud si dobře vzpomínám, nakonec nic nenašli. Poirotův nedovtipný kolega detektiv namítal: „Ale toto je ztráta času!“ Hercule Poirot na to: „Velká většina policejní práce je naprostá ztráta času!“

Moje zkušenost je podobná: Velká většina výzkumné práce je naprostá ztráta času. Často, přečasto se zkouší věci, které vypadají jako dobrý nápad, ale po otestování se ukážou býti nápadem špatným.

Akademici mají za úkol být mistři v tomto druhu mrhání časem. Mají usilovat o dokonalost algoritmů, mají hledat nejlepší možné řešení. A mají to pak předávat studentům.

-Wall -pedantic

Následující obrázek ukazuje, jak je to s úsilím o dokonalost.

Přímo na nás z něho kouká Paretovo pravidlo: s dvaceti procenty úsilí je možné dosáhnout osmdesáti procent teoreticky možného výsledku.

Zoufalci, odrbávači a notoričtí prokrastinátoři se pohybují v první části křivky, pro orientaci označené písmenem A.

Normální podnikatel nebo zaměstnanec se hledí pohybovat v segmentu B: Just ship it.

V segmentu C se pohybují neurotici a akademici. Akademici proto, že jejich práce je usilovat o dokonalost algoritmů a hledat nejlepší možná řešení. Ne „prakticky přijatelná“ ale „teoreticky nejlepší možná“. Práce akademiků je sledovat, kam se ubírá teorie (tj. nedostižný ideál, viz níže), a předávat to svému okolí, zejména svým studentům.

Anthrax v metru

Když už jsme u těch policejních metafor… Nikdy jsem nebyl na žádné policejní škole, ale představuji si, že policejní studenti se při výcviku učí třeba: Co dělat v případě, že teroristi rozptýlí anthrax v podzemce.

Vyštudovaný policista pak po škole přijde poprvé do práce, má hlavu nafouknutou poučkami o anthraxu a podobných abstraktnostech a vůbec neví, jak na ulici poznat kapsáře nebo dealera fetu. Ostřílený kolega se mu pak pošklebuje, zkušeně zkroutí zlodějíčkovi ruku za záda a říká: „Co vás na té škole učí za cipoviny? Neumíš základní věci!

Skutečnou policejní práci (chytat zločince, vypisovat lejstra, zmáčknout informátory) se nováček učí až na ulici, škola mu k tomu nic nedala a, jak jsem psal v prvním článku, dát nemohla.

Postupy pro zvládání anthraxu v metru byly zatím (Bohu díky!) 100 procentům českých policistů naprosto k ničemu. A i když věci půjdou hodně špatně, 99,9 procentům budou k ničemu i v budoucnu.

Praxe je od prassein

Zkušený IT expert má dva spojence:

  • praxi – z řeckého prassein, pracovat, dělat, jednat,
  • teorii – z řeckého theorein, zvažovat, spekulovat, dívat se na.

Škola neumí dodat praxi a proč by měla? Praxi člověk získá v práci!

Škola – při vší nedokonalosti – usiluje o dodání teorie: uvažování, spekulování, dívání se. Docela dost dobře ji umí dodat kovářům a teologům. O něco hůř už expertům v informačních technologiích.

Některé věci už jsou pár let pevné (Turingův stroj, vyčíslitelnost a složitost, překladače, matematika, číselné soustavy), něco se pořád dost vyvíjí (strojové učení, zobrazování, masivní paralelismus, kryptografie, počítačové obvody, kvantové počítání). Takže kus teorie zůstane, kus za pár let zastará.

Možná IT expert celý produktivní život vystačí s HTML/JS/CSS. Možná použije kousek strojového učení, možná užije něco z kryptografie. Možná se všichni budeme přeučovat na kvantové počítání.

Každopádně velká většina teorie bude naprostou ztrátou času, tak jako velká většina policejní práce – podle moudrosti Hercula Poirota – je naprostou ztrátou času. Velká většina teorie je přípravou na něco, co se nestane – přípravou na anthrax v Pražském metru.

Nicméně, naší nadějí a jistotou do budoucna je Poirot, který nechá – nakonec zbytečně – prohledat pláž, policejní instruktor, který trénuje – nakonec zbytečně – zásah v zamořeném metru a IT nadšenec, který se dá – valným dílem zbytečně – na studia.

Kategorie: mudrování
  • Sledujte na twitteru

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • Archiv

    • - 2018 (2)
    • + 2017 (4)
    • + 2016 (6)
    • + 2015 (6)
    • + 2014 (16)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)