Překládat, skloňovat a nebo co?

V programování platí pravidlo třikrát a dost: když píšeš potřetí stejný kus kódu, udělej z toho funkci. U dávání rad (třeba studentům při řešení diplomek) je to stejně: když třikrát vysvětluješ stejnou věc, napiš o tom blogpost. Na otázku z nadpisu jsem v posledních dnech odpovídal aspoň padesátkrát, tak už je nejvyšší čas sednout ke klávesnici.

V lepším případě se studenti ptají, jak mají naložit s anglickými odbornými výrazy v českém odborném textu (diplomce) – překládat? skloňovat? co s nimi?

V horším případě se neptají a píší hrůzy, za které dostávají blbá hodnocení a jsou z toho otrávení, protože proč mají mít špatnou známku kvůli takové formalitě, jako že překládají nebo nepřekládají výrazy, které stejně všichni znají.

Oproti jiným otázkám, které se objevují v souvislosti s psaním diplomek, tato je pikantní tím, že na ni není algoritmická odpověď, ale řešení v jednotlivých případech závisí na jazykovém citu. Ten ne vždycky bývá úplně tou nejsilnější stránkou studentů IT a na jeho velké osvojování bývá v posledním ročníku IT univerzity poněkud pozdě. Ale pracujme s tím, co máme – pojďme na to.

Anglické odborné výrazy, co se týče vhodnosti jejich překládání, leží na škále:

Sekaná


Slova, která mají svůj zaběhnutý a jednoznačný překlad (na škále jsou zakreslena vlevo), ať jsou přeložena vždycky. Pokud si dokážu vybavit, důvody k jejich nepřeložení („mám dvě classy“, „v prvním kroku je pointer vynulován“), se kterými jsem se kdy potkal, byly vždy pouze dva: lenost a zabedněnost, nikdy nic pořádného.

Při hledání příkladů pro pravou stranu škály jsem se zapotil. Napadlo mě pouze pár slov, která v češtině už tak zdomácněla, že jejich překládání by bylo samoúčelnou obrozenečtinou (hardware, server, e-mail). Existují vzácné termíny, které jsou tak speciální, že jejich český překlad by nikomu asi nebyl povědomý a je lepší je nechat anglicky (napadá mě „stencil test“, „shadow mapping“ a třeba „blockchain“). Pak mě napadala kupa slov, jež jsou názvy. Ale ty snad nikoho překládat ani nenapadne: každému musí být jasné, že psát „kávový rukopis“ místo JavaScript by odborný text jistě neučinilo srozumitelnějším. I uvedené spojení Model-View-Controller cítím jako název jisté abstrakce, zatímco jednotlivá slova bych v textu překládal: místo „experimentoval jsem se dvěma variantami realizace view“ bude daleko lepší napsat „experimentoval jsem se dvěma variantami realizace pohledu“.

Při rozhodování, zda překládat čili nic, hraje významnou roli ochota slova nechat se mluvnicky ohýbat (obvykle skloňovat). Třeba takový server nebo spinner se skloňuje krásně podle mužského vzoru hrad: „dvěma serverům“, „místo spinneru“, „v serverech“. Se slovem hardware je to trochu složitější – dobře by se skloňoval hardvér (opět hrad) a někteří to i doporučují. Mě takto masivně počeštěné slovo tahá za oči a použil bych ničím formálně nezdůvodnitelný hybrid: „zahrnuje hardware“, „místo hardwaru“, „před hardwarem“, „hardwarové“.

A pak tu máme slova, která ohýbání tak vehementně vzdorují, že bych je toho trápení ušetřil. Žádné slovo by si nemělo vytrpět takové zvěrstvo, že se z něj stane „defaultní“ (z anglického default) nebo „cachi“ či „cachích“ (od anglického cache, už tak dosti zmořeného tím, že ho studenti přečasto zapisují cash). Pokud ve vhodnosti skloňování slov spinner a cache nevidíte žádný rozdíl, asi jste na štíru se shora zmíněným jazykovým citem. V takovém případě prokažte laskavost svým čtenářům a vyhledejte pomoc někoho, kdo je v tomto ohledu vybaven lépe.

Slova, jež mají zůstat nepřeložená a zároveň špatně snášejí skloňování, je obvykle možné bez složitých češtinářských konstrukcí použít v jejich původním tvaru. Místo „v cachích“ lze psát „v pamětech cache“, místo „OpenGLovská funkce“ pišme „fuknce knihovny OpenGL“ a místo „pomocí shadow mappingu“ třeba „pomocí techniky shadow mapping“. I tento postup při spěchu a nezaviněné jazykové tuposti někdy vede k toporným a obtížně dekódovatelným konstrukcím a tak prostě vždy při práci s anglickými slovy je na místě velká obezřetnost a kontrola od někoho kompetentního.

Ať už se autor rozhodne daný termín překládat nebo nechat anglicky, bývá vhodné při prvním použití slova v závorce uvést znění v druhém jazyce pro čtenáře, kterému je zrovna povědomější ta druhá možnost. Například „volumetrická data jsou na závěr zobrazena technikou ray casting (vrhání paprsku)“, či „experimentoval jsem se dvěma pohledy (view)“. Takové překlady ovšem není žádoucí uvádět u termínů, jimž každý neretardovaný bakalářský student IT jistě rozumí (server, hardware, e-mail, obrázek, operační systém a podobně).

Jazykové oříšky tohoto typu mě baví a rád zkusím pomoci vyřešit konkrétní zapeklité případy v komentářích pod tímto článkem nebo třeba na twitteru. Méně rád si nad nimi budu zvyšovat svůj krevní tlak ve vašich diplomových pracích.

Kategorie: diplomky, psaní paperů
  • Sledujte na twitteru

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • Archiv

    • - 2018 (2)
    • + 2017 (4)
    • + 2016 (6)
    • + 2015 (6)
    • + 2014 (16)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)