Po čase jsem se zase dostal k velice dobré psychologické knize.
S transakční analýzou jsem se už před časem trochu potkal. Na první povrchní pohled vypadá trochu jako nějaký pop-psycho model z obrázkového ženského časopisu. Pořád dokola si tam povídají o třech postavičkách: Dospělém, Dítěti a Rodiči. A tvrdí, že v každém člověku sedí všichni tři a zlomyslně vykukují zrovna tehdy, aby byl za co největšího magora.
Berneho kniha ale pozorného čtenáře vyvede z omylu – je to dost solidní a funkční systém, postavený na dobrých vědeckých základech. Berne umí psát velice odborně a přitom čtivě a srozumitelně – potěšení ve všech ohledech.
Pár zajímavých fragmentů:
Kvůli nešťastné sémantice slov „zralý“ a „nezralý“ v této zemi je nejlepším opatřením vymazat je z klinického slovníku. Objektivním Dospělým způsobem je v dnešní době používají pouze biologové; u zbytku populace to vypadá, že si tyto termíny pro sebe zabral Rodič, aby si rozšířil slovník.
Slovo „dětinský“, vzhledem k tomu, jak hanlivého smyslu nabylo, musíme vyloučit také. Dítě může být zmatené nebo plné nekonstruktivních pocitů, ale dětské kvality jsou nejcennějšími aspekty osobnosti.
Skotský učitel s vynikající profesionální reputací pil dvě pinty whisky téměř každý večer po třicet let, přesto dorazil každé ráno do školy včas a svou práci dělal dobře. Byl schopen kompletně oddělit (segregovat) svého Dospělého během pracovního dne, takže pro generace oddaných žáků zůstalo jeho pití víceméně tajemstvím. Doma byl Dospělý vyřazen z provozu, a zatímco pil, převzalo vládu jeho Dítě. Jeho Rodič zůstal celé ty roky slabě nabitý katexí, ale během určité fáze jeho života převzala tato podosobnost Rodiče vládu tak kompletně, jak bylo dítě navyklé, a už nikdy – pokud je známo – nevypil jedinou kapku alkoholu. Stal se tak pro své žáky postrachem, protože byli nyní konfrontováni s jeho Rodičem namísto jeho Dospělého. Kvůli Rodičovskému nesouhlasu s jeho pitím nebyl už tento muž během dalších let schopen prožívat slast z pití whisky, ale byl dobře organizovaný.
