Kamarád projevil svou skepsi k fenoménu koučování: proč bych si měl nechat radit od člověka, který mému oboru nerozumí a považuje to za svoji přednost? Buď chci se sebou pracovat a pak pracuju, nebo nechci a pak mi žádný kouč nepomůže. Buď chci poradit a tak jdu za někým, kdo tomu rozumí, nebo odpověď znám, a tak se podle ní zařídím.
Nějakou dobu přemýšlím, jak zní dobrá odpověď na takovou pochybnost. Šlo by argumentovat tím, že koučování prostě funguje. Že existuje množství rozumných lidí, kteří služby kouče opakovaně využívají, třeba i za nemalé peníze. To by nedělali, kdyby koučování nefungovalo. Třeba jsou ale spokojení prostě proto, že koučování je v módě: když se nechávají koučovat, tak jsou in. A jsou spokojení z toho, že jsou in. Možná je kouč jen amulet: „mám kouče, takže budu mít štěstí, budu výkonný.“ Co funguje, je ve skutečnosti víra v amulet, ne amulet sám.
Co je tedy podstatou koučování?
O koučování existují knihy. Většinu těch, které jsou v češtině, jsem četl, odpověď na mou otázku je v nich ale kupodivu těžko hledati. Úvody do koučování často mluví o tom, „kde se koučování vzalo“, že do businessu a privátních životů přišlo ze sportu – otázka ale není, odkud koučování pochází. Knihy dost mluví o metodě koučování, tj. co kouč a koučovaný dělá, co se s nimi děje, jaké situace můžou nastat, atd. Metody jsou ale různé a jsou to metody – já se ptám, jaká je podstata.
Internet obsahuje velký počet vět, které začínají „Podstata koučování je.“
Podstata koučování je v tom, že kouč je v roli průvodce koučovaného na jeho cestě za konkrétním cílem, který si koučovaný stanovil.
Podstatou koučování je myšlenka, že změny nebývají vždy lehké, ale jsou vždy možné.
Podstata je v tom, že díky dobře kladeným otázkám si klient udělá „jasno“.
Podstatou koučování je nedirektivní provázení koučovaného s cílem, že on sám ví co chce a kam potřebuje dojít.
Podstatou koučování je přátelská oboustranná komunikace mezi koučem a koučovaným, kdy kouč prostřednictvím přímé diskuse a cílenou aktivitou (kouč vhodně pokládá otázky) pomáhá koučovanému zformulovat jeho skutečné cíle, uvědomit si jeho současný stav (realitu), vytvořit úplný seznam všech možných řešení a postupů činností a vybrat z nich tu možnost, která je pro koučovaného přijatelná a plně akceptovatelná.
Tyto věty vybrané z prvních pár odpovědí googlu mají společné především to, že si navzájem nejsou podobné a že se podstatě koučování ani neblíží.
Co je tedy podstatou koučování?
Měl jsem v poslední době příležitosti k chůzi, takže zárodky odpovědi se mi rýsují. Ještě je dopřemýšlím a něco napíšu v dohledné době. Každopádně: kdo máte nápad, jaká by mohla být podstata koučování? Aspoň dílčí? Napište to prosím do komentáře!
Články s odpověďmi:
