Rada první: Projekt vypracujte sami. Děláte to, abyste se naučili být lepší přemýšleči, programátoři a řešitelé projektů, neděláte to pro potěšení vyučujícího (velká většina učitelů které znám má tendenci čerpat svoje životní potěšení z docela jiných věcí nežli z toho, že jim studenti odevzdávají projekty).
Rada druhá: Je velice dobré a bodovému zisku pomáhá, když při odevzdávání svému projektu rozumíte.
Rada třetí: Když projektu při odevzdání ani zbla nerozumíte a nedostanete žádné body, nepište vyučujícímu takovýto e-mail:
Dobrý večer,
Dnes jsem obhajoval projekt do XYZ a ne všem věcem v projektu jsem rozuměl a měl jsem tam nějaké chyby.
Chtěl jsem se zeptat, jestli je možné něco vypracovat, abych získal z projektu nějaký bod.Předem děkuji za odpověď.
Normální a správný postup, když student odevzdává projekt, kterému nerozumí, je, že mu učitel nedá žádné body ale dá podnět disciplinární komisi, aby to řešila. Když se vyučující – jako v tomto případě já – rozhodne ušetřit sobě i studentovi práci a nervy a vydá se nesprávnou a nestandardní cestou, totiž prostě nedá žádné body a je zticha, řekněte si, že to dobře dopadlo, a nešťourejte do toho.
Když do toho šťouráte, nastává tím situace, kterou kamarád poměrně trefně označuje jako „dráždění chřestýše bosou nohou“. Nemyslím, že bych byl člověkem s chřestýšovitým typem osobnosti, ale takovéto situace skokově zvyšují můj krevní tlak a nalézám v sobě pro chřestýše silnou dávku porozumění.
Ach jo, zase tady píšu jízlivým tónem. Nu, už to nebudu přepisovat, ale jednu věc vyjasním: Nepohrdám studenty, ale pohrdám lidskou nezdvořilostí a zabedněností. Ta se u studentů manifestuje stejně často jako u jiných věkových a profesních skupin. O studentech jízlivě píšu proto, že právě s nimi „dělám byznys“ a protože tohle je učitelský notýsek.
