Každou chvíli se najde borec, který po celonočním popíjení sedne za volant auta, naloží kamarády a jede – přece to umí, takže se nic nemůže stát. Existuje zarážející množství lidí, kterým není divné mít měsíční příjmy nižší než měsíční výdaje a vznikající dluhy splácejí pomocí dalších dluhů. Jsou zkrátka některé vzorce lidského jednání, které nikdo nehlásá a nevyučuje, ba naopak ze všech stran se mluví proti nim, a stejně se opakovaně objevuje množství jedinců, kteří podle nich jednají jak stroje podle neměnných programů.
Do téhle kategorie patří „teoretická část“ diplomové práce (nebo její valná část) do slova přeložená z wikipedie nebo z podobného zdroje. A k tomu pořád dokola stejně blbá vysvětlení, jako: „Je to přece teorie, tu jsem nevymyslel, ale použil existující a tam to mají krásně popsané.“ Text diplomky (bakalářka je taky diplomka) je zpráva určitým čtenářům – oponentovi, státnicové komisi, lidem, kteří by mohli na diplomku navázat, kteří by chtěli dosažených výsledků využít, atd. Je to nástroj komunikace, sdělení, co a jak řešitel ten rok dělal. Není to cvičení ze sestavení dlouhého textu.
Když se jeden spolužák zaptá druhého, jak efektivně vyřešit nějaký problém, nepřeloží mu tento článek z wikipedie a nepřemaluje obrázky, ale napíše mu „podívej se na to a to URL, tebe zajímá hlavně ta a ta část a pojem ten a ten.“ Protože to je logický způsob, jak v komunikaci použít existující zdroje – aspoň nějak umí dnes anglicky úplně každý a pokud člověk nehodlá text od základu změnit, prostě se na něj odkáže a dodá k němu komentář „kterak aplikovati“. Je nepochybné, že studenti mají dost zdravého rozumu a mezi sebou takto komunikují.
Ale ve chvíli, kdy přijde na psaní diplomové práce, zdravý rozum jde stranou, spustí se záhadný patologický program a pisatel svému čtenáři text překládá, přemalovává, duplikuje a parafrázuje (aby to přece jen nevypadalo, jakože překládá, přemalovává a duplikuje). Věřte mi: číst takový text je neobyčejně otravné, zvyšuje to čtenáři krevní tlak a úměrně tomu snižuje hodnocení práce.
Když budete ve své práci potřebovat odkazovat … třeba například Pythagorovu větu, nepřekládejte heslo z wikipedie, včetně důkazu, historie, obrázku. Už je tam, každý ji tam může najít, není potřeba to samé napsat do diplomky. Odkažte se na příslušnou stránku (ještě radši knihu, o tom jsem psal dříve) a pište o tom, jak je příslušná věta aplikovatelná na váš problém, za jakých okolností jsou vaše trojúhelníky pravoúhlé a co můžete udělat s tím, když nejsou (na to zase bude spousta zajímavých zdrojů). Ta „teoretická část“ diplomové práce je právě o tom, jak vy aplikujete existující teorii na váš problém, z čeho vy vycházíte a proč, s čím to souvisí a proč, jaká jsou vaše omezení použití dotyčné teorie, atd.
Vlastně ano, chápu, proč se pořád najde spousta studentů, kteří volí tu „překladatelskou“ cestu. Je jednodušší. Daleko, daleko jednodušší. Kdo se vydá cestou odkazování na existující zdroje a komentování jejich vztahu ke svému konkrétnímu problému, musí – v tom je ta potíž – přemýšlet. Musí formulovat vlastní myšlenky. Ne v tom smyslu, že by Pythagorovu větu vymyslel, ale musí ji nahlédnout z perspektiy svého konkrétního problému.
Stupeň E se čte „dostatečně“. Je na FITu „dostatečná“ taková práce, jejíž řešitel okatě demonstruje svoji nechuť (nedostatek času? nedostatek schopností?) přemýšlet a formulovat, pouze ochotu překládat?
