Jaksi cvičně, pro ukrácení dlouhé chvíle jsem si udělal remake prastarého psychologického experimentu. Ten je jednoduchý. Na obrázku je pět provedení české pětikoruny, jen jedno z nich je správně.
Subjekty experimentu mají zvolit, která pětikoruna je ta správná. Schválně, zkuste si to. Bez koukání na minci nebo hledání jejího obrázku – který z obrázků nejlíp vystihuje českou pětikorunu?
Do experimentu jsem pozval svoje univerzitní kolegy, takže netřeba pochybovat o IQ, gramotnosti či příznivém vztahu k penězům respondentů. V souladu s předchozími – a daleko více vypovídajícími – realizacemi pokusu se ukázalo, že víme prdlajs (C je správně):
K tomuto experimentu mám v hlavě připojenou takovou představu. V předmětu Finanční gramotnost nebo třeba Základy ekonomie vyučující zkouší studenty právě takovou otázkou, hodnocenou poměrně vysokým počtem bodů. V hovorech u kávy se svým kolegům rozohňuje, že s těmi hlupci vůbec není pořízení – jak chtějí studovat ekonomii, nebo jak vůbec nemají padnout do spirály dluhů, když nepoznají pětikorunu? Poznat svoje vlastní národní peníze je úplný základ a pokud takovou základní věc absolutně a tragicky nezvládají, nemá cenu jim vykládat něco o úrocích, RPSN, akciovém trhu, neřkuli o pákových efektech!
Proč o tom píšu? Zrovna jsem viděl písemku (naštěstí ne z naší školy) pojatou úplně ve stejném duchu – byť se samozřejmě neptala na vzhled pětikoruny, ale na jiný oborový „naprostý základ“. A svému smutku a frustraci dávám průchod tímto blogpostem – sorry.
Pokud jste nebo někdy budete vyučující a testujete nebo někdy budete testovat svoje študenty – prosím, netestujte je z hloupostí. Na penězích a finanční gramotnosti je skoro úplně všechno podstatnější – byť „schopnost poznat svoje vlastní peníze“ jde v plamenných řečech líčit jako úplný základ a prerekvizitu všeho.
