Bertrand Russell ve své knize „O výchově, zejména v raném dětství“ představuje tři způsoby, jak vychovávat dítko a dává jim metaforická jména: Forma, Stroj, Strom.
Formu někdo za použití technických a estetických dovedností udělá, aby do ní pak lil hmotu a vypadával z ní odlitek jeden jako druhý. Jestli to jsou mističky, lžičky, nebo krabičky, do toho hmotě nic není, do toho je něco jen tvůrci formy. Je možné takto pojímat výchovu dětí i výuku na vysokých školách. Tento druh výchovy je oblíbený totalitními systémy (politickými, náboženskými, …) a nejistými rodiči/vychovateli, protože neriskuje vlastní názor objektu výchovy.
Účel stroje je, aby vykonával jistou činnost. Dokud ji vykonává a neprodukuje zmetky, plní svůj účel a není co řešit. Jakmile nevykonává, co je od něho očekáváno, buď mu údržbář vymění pokažené díly za nové, nebo, pokud už oprava není ekonomicky zajímavá, se stroj odepíše a pořídí jiný. Cílem je, aby stroj s malými náklady dokázal produkovat svoje výrobky.
Když sadař pečuje o stromy, formuje je podle svých představ (aby tvar koruny byl, jaký má být, aby strom dobře plodil), ale zároveň vychází z individuálních vlastností stromu – kolik a jakých větví narostlo, jak vitální strom je, jak moc má vláhy při kořenech, atd. Když je sadař nespokojen s plodivostí stromu, může uvážit jeho nahrazení jiným, ale při vědomí, že to trvá pár (desítek) let, takže se nejdříve zasnaží. Nechá strom odpočinout, pečuje o jeho zdraví, respektuje strukturu jeho větví.
Bertrand Russell vidí jako nejvyšší ideál výchovu jako péči o strom. V tom se docela neshoduje se současnou politickou a ekonomickou špičkou v Česku i mimo něj.
Vzdělávání je sluhou ekonomiky. Vzdělávání je nyní naprosto podřízeno údajným nevyhnutelnostem globalizace a mezinárodní ekonomické soutěži.
(Prof. Stephen Ball, The Education Debate)
Slovník dnešních školských reforem je navýsost průmyslový a ekonomický – strojový. Pojmy, kterými operuje Bertrand Russell (1872-1970) jsou dnes irelevantní, ba směšné: hledání pravdy, ukojení zvědavosti, upevnění charakteru, …
Test studijních dispozic
Připravili jsme si pro vás krátký test studijních dispozic, sestavený podle typologie Forma/Stroj/Strom. Test se netýká pouze vašeho vztahu ke škole a výuce, ale směřuje vůbec k celoživotnímu přístupu ke studiu a poznávání.
- Který přístup k vlastnímu studiu je vám typický?
- Forma. Škola nejlíp ví, co mám dělat, co se mám učit, o co se mám zajímat. Co mi nezadají, nedělám, protože to dělat nemusím. (1 bod)
- Stroj. Škola mě má naučit řešit problémy, se kterými se můžu setkat v praxi. Co nepoužije můj budoucí zaměstnavatel, je mi k ničemu. (5 bodů)
- Strom. Škola má ukojit moji zvědavost a dát mi podněty pro další přemýšlení a hraní si. Ať mi dají náročné problémy a pomůžou mi hledat jejich řešení. (10 bodů)
Vyhodnocení testu
Sečtěte si body ze všech otázek.
3 a méně bodů:
Jste ideální materiál pro školní systém totalitní společnosti. Necháte si říct, o co se máte zajímat, jak máte žít svůj život. Vlastně vám to tak vyhovuje, protože kolem vás nemají kde vzniknout konflikty a za vaše problémy a omezení je vždycky odpovědný někdo jiný.
4 až 7 bodů:
Budete opravdu dobrý zaměstnanec: s potřebnou sadou znalostí a dovedností, podávající požadovaný výkon. Nekomplikujete si život utápěním se v souvislostech a hledáním takzvané pravdy.
8 a více bodů:
Máte svojské zájmy a vlastní názory. I když vám to občas komplikuje život, nedokážete si představit, že byste se jich vzdal. Věnujete se tomu, co vás zajímá, a ignorujete, co vás nezajímá. Před zkouškou si více kladete otázku „Proč to tak je?“ nežli „Co z toho bude na zkoušce?“
