Proč studovat na vysoké škole

Z příbuzného článku „Proč NEstudovat na vyské škole“, který je první částí reakce na pěkný článek Jiřího Knesla „Má smysl studovat informatiku?“, by snad mohlo vyplývat, že nemá smysl studovat informatiku.

Jenže má. Napišme pár myšlenek, proč má.


Hercule Poirot o policejní práci

Nevlastním a nechci vlastnit televizi, takže k vysílání se dostávám jen v některé státem uznané svátky, kdy sbalím rodinku a jedeme k rodičům. Tentokrát mi koukání na bednu velice prospělo, protože jsem zahlédl střípek moudrosti Hercula Poirota. Houfec snad dvacíti policistů prohledával pláž ve snaze najít nějaký sebemenší důkaz související s vraždou. Pokud si dobře vzpomínám, nakonec nic nenašli. Poirotův nedovtipný kolega detektiv namítal: „Ale toto je ztráta času!“ Hercule Poirot na to: „Velká většina policejní práce je naprostá ztráta času!“

Moje zkušenost je podobná: Velká většina výzkumné práce je naprostá ztráta času. Často, přečasto se zkouší věci, které vypadají jako dobrý nápad, ale po otestování se ukážou býti nápadem špatným.

Akademici mají za úkol být mistři v tomto druhu mrhání časem. Mají usilovat o dokonalost algoritmů, mají hledat nejlepší možné řešení. A mají to pak předávat studentům.

-Wall -pedantic

Následující obrázek ukazuje, jak je to s úsilím o dokonalost.

Přímo na nás z něho kouká Paretovo pravidlo: s dvaceti procenty úsilí je možné dosáhnout osmdesáti procent teoreticky možného výsledku.

Zoufalci, odrbávači a notoričtí prokrastinátoři se pohybují v první části křivky, pro orientaci označené písmenem A.

Normální podnikatel nebo zaměstnanec se hledí pohybovat v segmentu B: Just ship it.

V segmentu C se pohybují neurotici a akademici. Akademici proto, že jejich práce je usilovat o dokonalost algoritmů a hledat nejlepší možná řešení. Ne „prakticky přijatelná“ ale „teoreticky nejlepší možná“. Práce akademiků je sledovat, kam se ubírá teorie (tj. nedostižný ideál, viz níže), a předávat to svému okolí, zejména svým studentům.

Anthrax v metru

Když už jsme u těch policejních metafor… Nikdy jsem nebyl na žádné policejní škole, ale představuji si, že policejní studenti se při výcviku učí třeba: Co dělat v případě, že teroristi rozptýlí anthrax v podzemce.

Vyštudovaný policista pak po škole přijde poprvé do práce, má hlavu nafouknutou poučkami o anthraxu a podobných abstraktnostech a vůbec neví, jak na ulici poznat kapsáře nebo dealera fetu. Ostřílený kolega se mu pak pošklebuje, zkušeně zkroutí zlodějíčkovi ruku za záda a říká: „Co vás na té škole učí za cipoviny? Neumíš základní věci!

Skutečnou policejní práci (chytat zločince, vypisovat lejstra, zmáčknout informátory) se nováček učí až na ulici, škola mu k tomu nic nedala a, jak jsem psal v prvním článku, dát nemohla.

Postupy pro zvládání anthraxu v metru byly zatím (Bohu díky!) 100 procentům českých policistů naprosto k ničemu. A i když věci půjdou hodně špatně, 99,9 procentům budou k ničemu i v budoucnu.

Praxe je od prassein

Zkušený IT expert má dva spojence:

  • praxi – z řeckého prassein, pracovat, dělat, jednat,
  • teorii – z řeckého theorein, zvažovat, spekulovat, dívat se na.

Škola neumí dodat praxi a proč by měla? Praxi člověk získá v práci!

Škola – při vší nedokonalosti – usiluje o dodání teorie: uvažování, spekulování, dívání se. Docela dost dobře ji umí dodat kovářům a teologům. O něco hůř už expertům v informačních technologiích.

Některé věci už jsou pár let pevné (Turingův stroj, vyčíslitelnost a složitost, překladače, matematika, číselné soustavy), něco se pořád dost vyvíjí (strojové učení, zobrazování, masivní paralelismus, kryptografie, počítačové obvody, kvantové počítání). Takže kus teorie zůstane, kus za pár let zastará.

Možná IT expert celý produktivní život vystačí s HTML/JS/CSS. Možná použije kousek strojového učení, možná užije něco z kryptografie. Možná se všichni budeme přeučovat na kvantové počítání.

Každopádně velká většina teorie bude naprostou ztrátou času, tak jako velká většina policejní práce – podle moudrosti Hercula Poirota – je naprostou ztrátou času. Velká většina teorie je přípravou na něco, co se nestane – přípravou na anthrax v Pražském metru.

Nicméně, naší nadějí a jistotou do budoucna je Poirot, který nechá – nakonec zbytečně – prohledat pláž, policejní instruktor, který trénuje – nakonec zbytečně – zásah v zamořeném metru a IT nadšenec, který se dá – valným dílem zbytečně – na studia.

Kategorie: mudrování
  • Tomáš Vaisar

    Nemohl jsem si nevzpomenout na tento komiks: http://abstrusegoose.com/418 🙂

  • Jana

    Takze preco ma zmysel studovat VS? Tento clanok je pokracovanim toho predchadzajuceho a pripada mi, ze ma uplne rovnaky nadpis. VS je zbytocna, to co vas tam naucia aj tak nevyuzijete. Takze stale som nenasla odpoved na otazku preco tam ist studovat.

    • Hmm, nějak se mi nepodařilo předat myšlenku. 🙁

      Snažil jsem se vyjádřit, že to, že něco člověk nepoužije, vůbec není důvod, aby se na to nepřipravoval. Policista, který se rozhodne, že většina prohledávání na místě činu je ztráta času a tak teda nebude prohledávat, prostě nikdy nedopadne žádného zločince a bude hrozně špatný policista.

      Nebo ještě mě napadá jedna analogie. Ve vyhledávačích, jako je google, se prohledává celý web a indexují se slova. Častá slova, jako „vláda“, „peníze“, „auto“ a tak, se indexují snadno, protože se vyskytují často – dobře se nad nimi počítají statistiky a budou velice často vyhledávána. Není problém je zaindexovat a pokud jsou v dotazu, vyhledat pro ně nějaké rozumné stránky.

      Pak jsou slova málo četná, třeba slovo „chrochtobuznosti“ – možná ho zatím nikdo nevyhledával, možná ho nikdy nikdo nebude vyhledávat. Uložit ho do databáze vyhledávače pravděpodobně bude ztráta místa v databázi. Čím je slovo méně časté, tím pravděpodobněji bude zaindexované zbytečně. Ale když už ho někdo bude vyhledávat, najde perlu – přesně ten jeden článek z celého webu, ne jeden z miliónu článků o autech nebo o penězích.

      Stejné je to s výcvikem na zamořené metro. Policajt Pepa ho s pravděpodobností 99.99% pravděpodobně nepoužije. Když se ale policajt Pepa dostane do té nepravděpodobné krizové situace a bude vědět, zachrání tisíce lidí, nebude vědět, zabije tisíce lidí.

      To je podstata vzácných, speciální, pokročilých informací. Nejde je získat praxí (máme v ČR přesně nula policistů se zkušeností se zamořeným metrem), pravděpodobně nebudou potřeba, ale když potřeba budou, můžou znamenat úžasné vítězství. Pokročilé, speciální, teoretické informace může dodat škola (když dobře funguje) a nemůže dodat praxe. PROTO má smysl studovat školu a JE KRÁTKOZRAKÉ studium poměřovat „jak to využiju v prvním roce praxe“.

      Je tomu jasněji? 🙂

      • Jana

        Uz je to jasnejsie, dakujem.

      • Pavel Šimon

        vyhľadával, a je to dosť frekventované nepravdepodobné slovo.

  • morph

    No, ehm, jak to jenom rici – byl bych stastny, kdyby jsme se na skole neucili tzv. „prakticke veci“, ale skola nam dala slusny teoreticky zaklad a hlavne ROZHLED tak, abysme byli schopni se rychle prizpusobit situaci v praxi ne ted, nebo za rok, nebo za pet… ale za 10, 20, 30 roku, protoze to, jak se praxe dela ted (mysleno IT), se meni tak rychle, ze na to zadna skola nemuze nikdy zareagovat. A stejne tak lide, kteri se tomu venuji denne 10, 12, 14 hodin v praci to musi ovladat neporovnatelnym zpusobem proti nekomu, kdo na to, rekneme hodne optimisticky ma jeden den v tydnu…

    Problem ovsem nastava v momente, kdy teorie se tzv. odrbe s tim, ze my jsme prece super-prakticka skola, ktera uci praktiky a zaroven k praxi se student nedostane. Dalsi problem je, ze skola ustrne v modelu minulych staleti a zkousi veci co si student zapamatuje zpameti, defacto jakykoliv pokus o premysleni, o jiny pristup je dokonce penalizovan… Jasne, i inzenyr musi vedet nejake veci zpameti, stejne tak si ale myslim, ze mnohem vetsi cenu nez vsechno znat presne zpameti, je mnohem lepsi znat vlastnosti tech veci, vedet kdy co pouziju, proc to pouziju, jak se to projevi… a nezkouset nesmysly jako na kolikatym radku vypoctu student zapomene minus 🙂

    Tim nerikam, ze se to deje na FITu, nevim jak to u Vas probiha, my se na Vas sice divame z kopce, to ale neznamena, ze bysme na tom kopci byli i znalostma 🙁

    Nicmene je fakt, ze skola cloveku da predevsim 3, 5, nebo i vic let relativni svobody, kdy muze hledat, delat co jej bavi a rozvijet se. A taky mu da, sice ne moc, ale alespon par opravdu vybornych (mysleno odborne) spoluzaku a jinych kontaktu, coz je nakonec mozna to nejzajimavejsi spolu s moznostmi vycestovat ven a dat se do uceni u opravdovych kovaru.

    • Díky za komentář!
      Celkem souhlasím – hodně s tím, že význam školy je dost i v tom, že poskytne čas na vlastní rozvoj, je zdrojem zajímavých vztahů a přátelství a umožňuje cestovat.

      Nevidím to tak jednoduše s tím „zastaralým způsobem zkoušení“. Sám moc nevím, co je správně. Ale vidím, jak moc mi prospělo, že jsme na základce do zblbnutí psali diktáty – a Vy zřejmě taky, protože v komentáři nemáte žádnou pravopisnou chybu. Úvaha „ve Wordu je přece spellchecker, nebo a až budu psát knihu, nechám si ji od někoho zkontrolovat,“ není moc šikovná, to všichni cítíme. A podobné je to možná s pravopisem programovacích jazyků – dobrý vývojář od špatného se možná prostě liší tím, že to napíše napoprvé správně a svůj čas věnuje přemýšlením, jak vylepšit svoje řešení, a ne louskáním chybových hlášek kompilátoru.

      Každopádně: mají IT vysoké školy co zlepšovat? Ba že mají!

      • morph

        Eh, to jsme se asi trosku minuli s tim zkousenim – ja to myslel pomerne obecne (jsem z vedlejsi fakulty), zatimco Vy jste to lehce omezil na programovani. Ok, preneseme to na nejakou neutralni, avsak nam obema pomerne blizkou pudu ze stroj. uceni – muzu zkouset

        1) Je zadana matice hodnot, spocitejte parametry modelu, ktery je linearni a chybu chape jako soucet nejmensich ctvercu. No a nasledne zkouseni probiha tim zpusobem, ze „lehka“ pisemka se lisi od „tezke“ tim, ze se zada vetsi pocet dat, prida se jim nejaka ta dimenze navic a zkrati se cas na vypocet…

        2) Mame k dispozici „takova“ a „takova“ data (konkretni hodnoty netreba) s „takovym““charakterem v „takovemto“ mnozstvi. Cilem je ziskat model, ktery data dobre aproximuje. Vyberte a zduvodnete, kterou z nasledujicich metod pouzijete – ML, MAP, Bayes; volba kriteria je na vas, stejne tak moznost (ne)pouziti vhodneho kernelu. Nasledne odvodte, jak je mozne dane parametry spocitat analyticky, jako bonus popiste problemy, ktere mohou nastat pri numerickem reseni a jak se daji obejit.

        Tyto otazky zkousi temer stejnou vec, ale stejne si myslim, ze rozdil v nich je zretelny. Zatimco na prvni otazku mi staci parta cvicenych gibonu, tak u druhe otazky je potreba se aspon trosicku zamyslet, zvazit co/proc/jak a muze se projevit „pridana hodnota“ nekoho, kdo X let studuje na VS. Navic si myslim, ze u druhe otazky je mozne poznat, kdo skutecne vi o cem je rec a kdo se jenom naucil zpameti postup „toto vemu, dam to sem, vypadne mi toto a pokud se nekde nespletu tak odchazim s krasnym Ackem“. Jasne, nestuduju kvuli zkouskam, nebo znamkam, takovy blazen nejsem, nicmene stejne si myslim, ze je smutne, pokud se vetsina veci zkousi tim prvnim zpusobem…

        • Tak už rozumím. Nemám co dodat, máte pravdu.

  • Filosofovali jsme teď se ženou u vína na téma VŠ. Vzpomněl jsem si na tyto 2 tvé pěkné články, které jsem před časem četl. Pronesla zajímavou větu: „Nevím, zda mi VŠ dala alespoň tolik, co já jí.“ 🙂

    Celé se to pak stočilo k tomu, že jsme se jednoznačně shodli na tom, že není asi dobrý nápad studovat okrajové obory, které jsou na fakultách „do počtu“. Chceš-li být informatik, jdi na FEL/FIT/FI a podobně. Ne na zemědělku nebo ekonomii. Chceš-li být dobrý ekonom, nechoď na FEL.

  • „Velká většina výzkumné práce je naprostá ztráta času. Často, přečasto se zkouší věci, které vypadají jako dobrý nápad, ale po otestování se ukážou býti nápadem špatným.“

    Teď jsem si to přečetl po čase znovu a přijde mi, že je ten odstavec úplně o mojí čerstvé diplomce 🙂 Takže jsem rád, že jsem napsal diplomku zcela podle ideálů.

    • Ok, to bude asi dobrá práce – aji bych měl chuť si ji přečíst.
      Pracovat na něčem, kde se nezkouší něco nového, na něčem, co je jisté, je pro přizdisráče :).

      • Už je v archivu MU, byť stále bez posudků: http://is.muni.cz/vyhledavani/?search=jan+javorek+organizace

        Nemám na ni ještě vlastní názor. Téma jsem si vymyslel sám a chtěl jsem z toho mít implementační diplomku, ale postupně jsem zjišťoval, že co jde, to už je, a co ještě není, to nejde. Tušil jsem, že nastanou problémy a že mohou být některé uličky slepé, no neočekával jsem, že budou slepé skoro všechny. Takže je z toho velká rešerše založená (snad) na vědecké metodě a závěr ve stylu proof-of-concept. Abych zhodnotil, jestli je pro mě dost dobrá a chci se s ní „chlubit“, jako jsem to dělal s bakalářkou, na to je příliš čerstvá. A je to pro mě příliš nová forma práce, já jsem raději v roli implementátora než „obkecávače“.

        Jednoznačně je to však dobrá zkušenost. Naučilo mě to mnoha věcem a hlavně jsem měl v hlavě nápady, které se díky této práci tříbily, vyjasňovaly, dostávaly konkrétní podobu. Dalo by se říci, že je ta diplomka úvodní analýzou k uvažovanému vlastnímu projektu, kterou bych jinak asi nikdy neudělal, nebo ne tak poctivě.

  • Podpořte kliknutím

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • Archiv

    • - 2017 (4)
    • + 2016 (7)
    • + 2015 (6)
    • + 2014 (16)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)