Sítě, voe!

Fritjofa Capru jsem znal jako autora klasické knihy Tao fyziky. Úžasná kniha (1975) propojující poslední poznatky z fyziky (zejména kvantovou teorii) s východními naukami. Celé je to trochu přitažené za ocas, ale zajímavé a krásné.

Teď jsem od něj četl Skryté súvislosti (jo, je to slovensky, český překlad asi – běda – neexistuje). Něco mi přes nos moc nešlo, ale dvě inspirace ve mně padly na úrodnou půdu. O té první napíšu v nějakém následujícím blogpostu, tady se chci zmínit o druhé inspiraci.

Skryté súvislosti

S počítači pracuji už pár pátků – vyrostl jsem na MS-DOSu, moje první kontakty s počítačem byly ještě před-DOSové. Co jsem se ve svém počítačovém dětství naučil a zařízl si hluboko pod kůži je: věci se skládají z věcí. No tak, Herout, na akademické půdě neříkáme „věci se skládají z věcí“, mluvíme odborně: hierarchie.

Disk se skládá z adresářů, adresář se skládá z adresářů a souborů. Program se skládá z modulů, modul se skládá z proměnných a funkcí, funkce se skládá z proměnných, funkcí a příkazů.

Příroda je neživá a živá. Ta živá se skládá z nebuněčných (viry a taková havěť), jednobuněčných a mnohobuněčných. Mnohobuněčné organismy jsou buď flóra nebo fauna. Do fauny patří savci, plazi, členovci a já nevím co. Mezi savce patří primáti, mezi primáty člověk, poslední model pak je člověk schopný schopný. Rasy, národy, sociální třídy. Každou skupinu lze rozdělit na specifické podskupiny, každá třída má obecnější nadtřídu.

Rozumíme? Hierarchie!

A teď mi Fritjof Capra píše, že vědci zkoumající život (biologové, filozofové, zoologové a další logové) přestávají přemýšlet v hierarchiích, ale nastupujícím paradigmatem jsou: sítě.

No jistě!

Kolem počítačů je to přece stejně! Moji progresivnější kolegové už v cloudu nevytvářejí adresáře (a pošklebují se mi, když já je vytvářím), ale dokumenty vyhledávají a mají mezi nimi odkazy (síť dokumentů). „Search, don’t sort!“ bývalo heslo Gmailu a třeba ještě je.

Revoluce, která přišla s googlem, nespočívala v tom, že by google vyhledával nejlíp (možná vyhledával, ale to nezpůsobí revoluci). Ta klíčová inovace je, že google pouze vyhledává. Místo zanořování a proklikávání do pracně vytvořené (a z podstaty od první vteřiny zoufale zastaralé a mizerné) hierarchie kategorií a podkategorií: vyhledává nějaký vstupní bod a vychovává spisovatele webu, aby dělali hodně odkazů, hodně a užitečných (PageRank a SEO, víme…). Česky: aby tvořili pěknou síť.

Knihovny (teď myslím baráky plné knih) snad z nostalgie stále řadí knihy do systémů a hierarchií. Kdo si ale naposledy vyhledal knihu podle klíče 1 Filosofie / 17 Etika, Morálka / 176 Sex? Dnes přece čteme, co nám na Twitteru doporučí populární knihovnice nebo náš oborový guru, ne? V portálu knihovny i v knihkupectví už kniha naštěstí jde najít podle názvu. Další knihy stejného autora, pokud se nám čtení zalíbí, najdeme – síťově – jedním kliknutím.

Občas přijde řeč na vzdělávání a ejhle, hierarchie začíná pokulhávat i tady. Studijní plán, stupeň, ročník, předmět, tematický celek, seznam probraných pojmů? Ano, ze školy si člověk má a musí odnést hierarchický katalog znalostí. Ale nejen to a možná ani ne primárně to. Má dnes umět vyhledat, zorientovat se, utřídit, dát do souvislosti, konfrontovat.

Fritjof Capra má pravdu! S dvacátým stoletím skončil věk hierarchií, zvykejme si na paradigma sítí.

V naší výzkumné skupině jsme od jaktěživa informace shromažďovali do wiki: hlavní stránka, z ní odkazy na speciálnější stránky, z nich na konkrétní stránky. Na stránkách pak nadpisy, podnadpisy, odrážky, pododrážky. Před více než rokem jsme se ale posunuli – a nyní mi tento krok připadá ještě logičtější a správnější.

Hodně komunikace a informací jsme totiž přestěhovali na Status.Net – cosik mezi Twitterem a Facebookem, ale na vlastním serveru (naše data nedostanete!).

První abstrakcí, kterou člověk při spuštění vidí, je časová osa: hned vidím to čerstvé, když chci to starší, musím zadolovat. Ve skutečnosti ale to, co tvoří hlavní abstrakci, není tolik vidět: je to síť.

Objekty (výkřiky, komentáře, otázky, odkazy na zdroje, události, …) jsou asociovány do tematických skupin a/nebo k lidem. Lidé jsou propojeni mezi sebou a skupinami. Vše to tvoří změť – na akademické půdě říkáme graf – která připomíná vše, jen ne stromovou strukturu (hierarchii). Vítejme do 21. století, sžívejme se se sítí informací!

-=- Reklama -=-

Status.Net se zřejmě dále moc nevyvíjí, nahrazuje ho nové, krásné, bouřlivým vývojem procházející: pump.io.

Hledám někoho, kdo by se chytil diplomové práce (bakalářka je taky diplomka, dostává se za ni diplom) a experimentoval s pump.io:

  • Přizpůsobil ho potřebám naší výzkumné skupiny.
  • Vyslechl tisíc nápadů a požadavků, někdy protichůdných.
  • Implementoval nové vymyšlenosti, zavrhoval slepé uličky, odladil, co se osvědčí.
  • To vše na softwaru verze 0.3.0-alpha, v oboru, ke kterému ještě neexistují knihy.
  • Bez naděje na babysitting z mé strany (nemůžu ho učit MongoDB, JQuery, WebSockets, atd. – zejména proto, že to neumím).

Najde se dobrodruh? E-mail na mě máte!

Kategorie: čtení, diplomky, mudrování
  • Sledujte na twitteru

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • Archiv

    • + 2018 (2)
    • + 2017 (4)
    • + 2016 (6)
    • + 2015 (6)
    • + 2014 (16)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)