O prvním březnovém víkendu nám proběhl Zen Marathon. Dokopávám se k tomu, abych za ním napsal ohlédnutí. Nu, jak je vidět, zrovna ho píšu, tak jsem se asi dokopal. Soudě podle toho, že vy to i čtete, zřejmě jsem se dokopal věru mocně.
Sebedokopávání mi není třeba proto, že by mě Zen Marathon nebavil, nebo že by se mi zdálo, že není o čem psát. Přesně naopak. Tento z maratónů ve mě vyvolal spoustu podnětů, přemýšlení. Zdá se mi, že bych potřeboval ještě hodně věcí vstřebat a uspořádat, abych tuto záležitost mohl v sobě uzavřít a v klidu ji sepsat jakožto věc minulou.
Ale je dobře, že jsem se dokopal, sepíšu svoje dojmy coby věc stále živou, rozdělanou, nehotovou. A tři poučení, která si ze Zen Marthonu (zatím) beru.
Zadání
Zadání byl v zásadě následující slajd, o moc víc jsme k tomu nedodali.
Více než to jsme nesdělili záměrně – abychom rozšířili možnosti řešitelů, spíše než je zúžili. Jen poměrně cudně jsme při zadávání zmínili:
Člověk se chce koncentrovat, vyčistit si hlavu.
Dopřejte mu způsob, jak to dělat s pomocí IT.
Dojmy účastníků
Abychom zjistili dojmy účastníků, vyžádali jsme si vyplnění (tradičního) dotazníčku. Vybírám zajímavé otázky a k nim zajímavé odpovědi.
Jaké jsou hlavní přednosti vašeho řešení? Na co jste hrdí?
- Za méně jak 48 hodin jsme vyrobili hratelnou a snad i zábavnou hru.
- Technické řešení, kdy mobil je ve funkci bezdrátového ovladače, podobně jako u konzolí.
- Spojení s WISem a personalizace zážitku (byť podporujeme jen několik málo vyučujících).
- Mírumilovnost řešení.
- Zábava pro všechny věkové skupiny.
- Ťuti ňuni grafika.
Co byste dělali jinak, kdybyste teď s řešením začínali?
- Změnili bychom taktiku prezentace projektu.
- Zvýrazniť príbeh tak, aby ho pochopil každý (i bez nášho vysvetlenia).
- Skrátili by sme brainstorming.
- Asi nic zásadního, poučení z minulého maratonu jsme lépe rozvrhli práci a cílili na to, abychom měli funkční základ hry kolem sobotního dopoledne. A to se povedlo :-).
- Možná jsme se ještě v průběhu soboty mohli zastavit a udělat zpětně revizi původních myšlenek – co se povedlo, co ne, co stíháme a co budeme muset ořezat. Snažili jsme se být při zadání docela střízliví a nejsložitější věci dělat hned první večer a noc, a na druhou noc nechat spíš vylepšování a doplňování obsahu.
- Zvolili bychom jinou technologii/programovací jazyk.
- Nastavili bychom si vyšší laťku.
Co nového odborného jste se naučili?
- Konečně dává smysl Fourierovka.
- Programování pro Android.
- OpenCV a ako funguje učenie.
- Naprogramovanie hry v HTML5 & JS & frameworku Quintus.
- Vzít framework, který jsme (kromě jednoho člena) nikdy neviděli a postavit na něm produkt.
- Poprvé programovat v Javě.
- Javascript, HTML5.
- Tablet ve většině aplikací buď správně reaguje na pohyb pera NEBO reaguje na přítlak.
- Něco si přej, padá Inkscape!
- Znalost některých vnitřností Androidu (např. spouštění na pozadí; zajištění neukončitelnosti aplikace; práce s vlákny při vypnutém GUI atd.)
Co nového dalšího jste se naučili / o sobě dozvěděli?
- Že vieme pracovať ako team!
- Že sme boli dobre rozložený tým, čo sa týka schopností.
- Že na těch zelených pseudogaučích kolem vrátnice si člověk přes noc spolehlivě odrovná záda.
- Krasné čist a vyslovovat české přiběhy.
- Umím 48 hodin nepřetržitě rozumět a odpovidat na anglištinu, češtinu a slovenčinu.
- Nebojím se být v novém místě s novymi lidmi dělat nové věci a nestydím se že neumím programovat, teď vím že umím dělat hodně jiných věcí, které můžou být potřeba.
- V zohratom teame sa maratóny riešia jednoduchšie.
- Ne, nechci být grafik.
- Čokoládové muffiny jsou oblíbenější než jablkové se zázvorem.
- Nástěnka je neefektivní.
Z jakého důvodu jste se Marathonu zúčastnili? Co pro vás účast znamená?
- Zmerať si schopnosti, čo dokážeme vyprodukovať za 48 hodín, úlet z všedného života, niečo sa naučiť a zábava.
- Překonat svůj strách před novou školou, novými lidmi a programováním.
- Zabaviť sa, prenocovať (prebdieť) v CVTčku a pritom porušiť zopár bežných pravidiel, programovať v úplne nových technológiách!
- Je to challenge.
- Člověk má pevně daný čas a prostor udělat něco, co by jinak odkládal (“až budu mít někdy čas…”).
- Možnost pracovat v týmu stejně nadšených lidí (nenucenost).
- Je to společenská událost (jsou lidé které za celý semestr nepotkám, ale vím, že na maratonu budou!).
- Výzva, setkání, seberealizace.
- Podívat se jak obdobné zadání řeší ostatní týmy (tohle považujeme za úplně největší přínos).
Co byste vzkázali studentům, kteří váhají, zda se zúčastnit Marathónu?
- Neváhejte! CHOĎTE! Ale ne moc hrr, ať zbude místo i pro nás.
- Určitě přijdu příště, byla to pro mě taková terapie.
- Ak budete váhať ešte pár semestrov, nakoniec sa odhodláte, tak budete ľutovať tie chvíle kedy ste neboli.
- Neblbnite a choďte do toho!
- Všichni by měli být naladění na stejnou vlnu a mít stejnou představu o výsledku.
- Na druhou noc nechávat spíše mechanické úkoly (klikání v editoru, hledání obrázků/zvuků, testování, …).
- Nepodceňovat spánek – spali jsme jen první noc, ale klidně jsme si mohli dovolit více hodin.
- Na začátku je dobré si jasně rozdělit práci v týmu, aby každý přesně věděl, co má dělat.
- Člověk vydrží víc, než si myslí.
- Opravdu nekoušou.
- Pokud nemáte tým, překonejte stud a zkuste třeba napsat někomu, kdo má ještě ve formuláři volná místa – funguje to.
- Neváhejte, je to super – vůbec tam nejde o tu nepříjemnou „olympijskou“ atmosféru: „za každou cenu vyhrát“!
Jaké máte celkové dojmy z účasti v Marathonu? Co vám Marathon dal?
- Vymysleli sme riešenie na ťažkú, obšírnu tému, pohrali sme sa s novou technológiou, vytvorili si hru, prežili 48 hodín s kamošmi. Super víkend.
- Bylo to super, vyhráli jsme!
- Tentokrát jsme týmovou spolupráci a řízení projektu zvládli na jedničku
- Bavili jsme se dobře, poznali pár nových lidí, hltali kreativitu spolusoutěžících a záviděli jim jejich lepší nápady.
V čem byla největší výzva?
- Urobiť niečo čo sa nedá, lebo sme nevedeli že sa to nedá.
- Naplánovat všechno tak, abychom to stihli a současně vytvořili něco zajímavého. Minulý maraton jsme kvůli nedostatku času a sil docela pohořeli. (píše tým, který letos vyhrál – pozn. AH)
- Zkusit si v reálu použít něco nového (technologii apod.) jinak než pouze na akademických zadáních (školní projekty apod.) a než na pracovních pozicích (často jednostranně zaměřená práce).
Dojmy moje
Maratóny mám rád a jsem rád, že je děláme, byť je to hrozná kupa práce (nezdá se to, ale věřte, že je). Jsem rád, že je vedení fakulty podporuje – děkuji!
Jsem rád, že naše maratóny nemají nijak zvlášť soutěžní atmosféru. Líbí se mi postřeh jednoho z týmů, že velká síla a poučení jde z vidění, jak ke stejné věci přistoupí druzí. Nejde o zjištění, kdo je lepší. Jde o uvědomění vlastního přístupu a nastavení: „Já to mám tendenci pojímat takto,“ a rozšíření vlastních možností: „Ale šlo by k věci přistoupit i úplně jinak, třeba jako oni.“
Při shlédnutí řešení tohoto maratónu na mě dolehlo zvláštní uvědomění. Výsledkem lidské činnosti, jež se nazývá „udělat program“ už není soubor s příponou .exe nebo s právy rwxrwxrwx. Daleko spíše je to věc, která se dává na web: .html nebo .swf. Já jsem se vyučil v době, kdy se dělaly dvě různé věci: programovaly programy a publikovalo na webu.
Prozření první: Programovat program a publikovat na webu dnes nejsou dvě různé věci, pouze snad ve zvláštních, okrajových případech.
Zadání jako kóan
Co ještě potřebuji sám pro sebe dopřemýšlet, je ale toto. Naše zadání je vlastně zenovým kóanem: Jak počítač – vnější stroj – může pomoci duši, aby se setkala sama se sebou, vevnitř?
Podstata počítače je věci oddělovat, zjasňovat. Nula nemůže být „tak trochu jedna“. Počítač vidí barvy #ff0000 a #fe0000 jako dvě různé barvy. Jak přimět někoho takového, aby duši pomáhal hledat úplnou jednotu věcí?
Těžko přetěžko. V souladu s mým milým Gestaltem se studenti vydali cestou polarity: Darth Vader, brutální střílečky, nadsázka, legrace. Ne všichni. Ne ve všem. Ale trend to byl nepřehlédnutelný.
Prozření druhé: polaritní odpověď na zadání je reakcí na neuchopitelné nebo neřešitelné zadání. Řešitelé na neuchopitelné zadání nezareagují tak, že by řešili něco úplně jiného: třeba že by v našem zenovém maratónu vytvářeli webový systém pro objednávání k holiči. Řeší zadanou věc, ale naopak, natruc, parodicky. Až si zas někdy v nějaké situaci pomyslím: „To mi snad dělají naschvál!“ vzpomenu si na vztah Darth Vadera a Zenu.
Počítač je od slova počítati. Teda původně – dnes s ním počítá málokdo, dnes slouží hlavně k tomu, aby si s jeho pomocí lidé povídali, koukali na filmy, poslouchali muziku, zjišťovali informace o světě, zabíjeli čas, bavili se.
Počítače zažívají naprostou revoluci své identity: z klimatizovaných sálů se přesunuly na psací stoly, z psacích stolů do módních příručních tašek, z tašek do kapes. Z kapes se zřejmě už už chystají přesunout na brýle, náramky, prstýnky. Chtějí být člověku blíže a blíže, rozumět mu lépe a lépe.
Jsou dnešní ajťáci na samém startu své kariéry připraveni jim v tom pomoct? Jak v čem! Umějí improvizovat, vytvářet synergii v týmu, programovat v 1000 jazycích, udělat práci, kterou nikdy před tím nezkoušeli, vytvořit v krátkém čase hotový prototyp. A to tak, že obdivuhodně!
Prozření třetí: Ajťáci (chodí-li nám na maratón vypovídající vzorek) jsou na svou dějinnou roli připraveni částečně: O počítačích vědí všechno, co je možné vědět, ale ještě mají hodně co zjistit o lidech.
