Tento článek patří do malé série deseti kroků k lepšímu využití času.
Všichni bojujeme s prokrastinací a víme, že je to boj nikdy nekončící, vyčerpávající a nepříjemný. Je to boj! Na konceptu „mysl jako voda“ je milé, že ohromně pomáhá ve využívání času a přitom to není takový boj. Proto s ním začneme.
Termín „mysl jako voda“ pochází z východních bojových umění. Bojovník má mít v boji mysl jako klidnou, rovnou vodní hladinu, připravenou reagovat na sebemenší impuls. Když do jezírka s klidnou, rovnou vodní hladinou padne maličký kamínek, ba lísteček nebo dva, po hladině se rozletí kola, hladina celá přehledně reaguje. Přesně tak, jak má reagovat bojovník a jak asi chcete reagovat vy na nápady a podněty ve své práci. Když spadne lísteček, nebo kamínek, nebo i cihla, do rozvlněné, rozhoupané hladiny, žádná jasná a přesná reakce se nekoná.
Jak dokonale reaguje bojovník, kterému se honí hlavou, že až přijde domů, musí namazat vrata od garáže, v obchodě nesmí zapomenout koupit mlíko a v práci šéfovi by mohl navrhnout, že by mohli trochu upravit organizaci vnitřních projektů? Stejně špatně jako znalostní pracovník nebo vůbec kdokoliv při takových myšlenkách. Mít mysl jako voda znamená toto víření myšlenek z hlavy dostat – někam ven.
Jedna z cest, jak dostat vířící myšlenky z hlavy, je – pozor – zapsat si je. Jenže každý si přece myšlenky píše, v čem že je ten objev a sdělení? Na to, aby se hladina mysli opravdu uklidnila a byla rovná, jak bojovník potřebuje, jsou nutné dvě zvláštní věci:
- Z hlavy je potřeba zapsáním dostat všecky myšlenky, které se vynořily, ale v danou chvíli tam nepatří.
- Musí být spolehnutí, že odložením člověk o myšlenku nepřišel, ale v pravý okamžik se myšlenky do hlavy vrátí.
První bod vyžaduje, aby si bojovník vybudoval návyk, že kdykoli se mu vynoří nápad, myšlenka, TODO, cokoliv sebemenšího, co nevyřídí hned do dvou minut, ale bude potřebovat si na to někdy v budoucnu vzpomenout, vždycky to přenese z hlavy do „systému“.
Pro naplnění druhého bodu je potřeba „systém“ pravidelně procházet (já to dělám jednou za den, za dva) a se zaznačenými myšlenkami vhodně nakládat: předělat na úkoly v nějakém úkolovníku, poslat e-mail, zapsat do kalendáře, cokoliv je potřeba. Důležité je, aby se myšlenky ze systému nikam neztrácely, a důležité je, aby se v systému pouze nehromadily. Jen tak je možné systému plně důvěřovat a vědět, že když si myšlenku poznamenám, můžu ji s klidem pustit z mysli a mysl pak mít – jako voda.
Spoustě lidí pro tento účel vyhovuje jednoduchý pocketmod. Já třeba používám „úkoly“ v mobilu, kam si nepíšu úkoly, ale všecko, co potřebuju odložit z hlavy. Při pravidelném procházení všechny poznámky smažu a přesunu do svého stolního systému pro time management. Je podstatné, aby člověk měl svůj systém vžycky při ruce a myšlenku, která v hlavě vyskočí, dokázal odložit ihned – během pár vteřin. Cokoliv tomu vyhoví, je správně.
Odkládat myšlenky na post-ity nebo papírky všude kolem sebe, které se volně ztrácejí, k mysli jako voda nevede. Počítačová aplikace s kalendářem, která není vždy do dvou vteřin po ruce, k mysli jako voda nevede. Poznámky, které se hromadí, ale zapomínají se projít a zpracovat, k mysli jako voda nevedou. Mysl jako voda vzniká tím, že myšlenky jsou okamžitě s důvěrou odloženy na příhodný čas, nikoliv pohřbeny.
To je všechno. Žádná technologická vymoženost, žádný komplexní diářovač v kroužkové vazbě. Papír v kapse nebo poznámky v mobilu a – tramtadadá – návyk každičkou myšlenku, kterou nevyřídím do dvou minut, odložit do systému a – tramtadadá – návyk systém pravidelně procházet a myšlenky zpracovávat. Výsledkem je mysl jako voda, ve které nevíří myšlenky „co jsem to jenom…?“ a „nesmím zapomenout na…!“
Funguje to: vyzkoušel jsem, osvědčilo se, důsledně provozuju. Po vypěstování návyku to nestojí moc energie a soustředění a přitom: máte mysl jako voda a s ní klid a schopnost přesně a jasně reagovat.
Koncept „mysl jako voda“ jsem pochytil u Davida Allena v jeho knize Getting Things Done (česky tuším Mít vše hotovo). Systém Getting Things Done je zajímavý zejména tím, že má úplně nábožensky oddané příznivce (velký počet), kteří na něj přísahají, jím žijí a jej milují. Já mezi ně nepatřím, ale na GTD obdivuju, že to je skvěle funkční nástroj pro dosažení stavu „mysl jako voda“. Jen trochu překombinovaný a jen mu chybí to ostatní pro dobrou správu času. O tom v dalších článcích.
Co o tom soudíte? Jaká je vaše zkušenost?
Zkuste to! Podělte se o zážitky do komentáře!
