K obhajobám Semestrálních projektů

Jak už jsem psal do tohoto notýsku 3.1.2009:

Cílem každé obhajoby tohoto typu (i třeba u státnic) je podat zprávu o stavu projektu, nikoliv tedy držet přednášku na zadné téma. Prezentace proto v zásadě může a má být členěna do tří částí:

  • Přiblížit lidem, co bylo zadání. Není rozumné číst body zadání, jak jsou v ISu a vytištěné, ale spíš vysvětlit podstatu problému. Zadání v ISu je rámcové – vy jste se při řešení na některé věci zaměřili, některé berete jako černou krabičku vyřešenou od někoho jiného, v něčem zadání rozšiřujete, v něčem se mu věnujete pouze minimálně. O tom na obhajobě mluvte.
  • Sdělit, co už bylo uděláno: nastudováno, promyšleno, vyzkoušeno, implementováno, shromážděno. Pokud k tomu máte obrázky, ukažte je. Pochlubte se tím, co už se vám podařilo vyřešit. Zhodnoťte dosavadní výsledky – kde už stačí, co máte a kde musíte pracovat na zlepšení.
  • Naznačit, co ještě udělat chcete a s jakým přibližným časovým plánem. Definujte milníky své následující práce (cca pět plusmínus dva), uveďte, kdy předpokládáte, že budou dosaženy. Uveďte, v čem čekáte největší potíže a jaký máte plán B. A tak dále.

Prezentace tedy nemusí a vlastně nemá obsahovat:

  • Výklad použitých algoritmů apod. To patří do přednášky na dané téma, v prezentaci o stavu jen známé algoritmy uveďte podle jména, neznámé algoritmy třeba trochu přibližte, aby bylo zřejmo, o co jde, ale nevysvětlujte je podrobně. Není cílem, aby vaši posluchači algoritmu rozuměli a dokázali ho naprogramovat, ale aby měli představu, na čem pracujete a jak se vám to daří.
  • Podrobnosti návrhu vašeho systému. Opět, posluchači nebudou váš systém hackovat, nepotřebují detailní strukturu tříd, názvy funkcí, jména souborů, datové formáty, apod. Tyto věci uvádějte pouze v takové míře, která pomůže posluchačům udělat si představu, na čem pracujete a jak se vám to daří.

Ještě další tipy k prezentování celkem obecně:

  • Při prezentaci (jakož i při psaní nějaké zprávy) je potřeba mít na mysli, kdo je příjemce, tj. posluchač nebo čtenář, a co se od vás potřebuje dozvědět. Není to jen klišé, opravdu o tom při přípravě nebo při psaní přemýšlejte.
  • Obrázek vydá za 1000 slov. Při prezentování s využitím projektoru předáváte myšlenky dvěma hlavními kanály – slova pusou a další věci pomocí slajdů. Nic nepřinese, když stejná slova, která říkáte pusou, budou ještě na slajdu. Na slajdu může být výpisek z těch slov, aby posluchači umožnil orientaci, a může a má tam být neverbální pomůcka – co pusou předat nejde. Není tedy potřeba, aby slajdy předávaly vaše sdělení samy o sobě, bez vašeho ústního výkladu. Dokonce to většinou bývá na závadu.
  • Zjistěte si, jak dlouho má prezentace trvat. Pokud se vymáčknete rychleji než je vaše časové omezení, vaši poslouchači budou rádi (půjdou dříve na kafíčko) a vy budete rádi (budete to mít dříve za sebou) – všichni budou rádi. Když budete přetahovat, vaši posluchači budou neradi a budou se vás snažit típnout. To vás znervózní, rozhodí vám to vaše představy, nestihnete říct všechno, co jste chtěli – prostě budete neradi. Není lehké správně odhadnout dobu, kterou potřebujete na to, abyste vyslovili co máte v plánu. Zkušenost praví, že obvykle řečnění trvé déle, než člověk myslel.
Kategorie: diplomky
  • Sledujte na twitteru

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • Archiv

    • + 2018 (2)
    • + 2017 (4)
    • + 2016 (6)
    • + 2015 (6)
    • + 2014 (16)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)