Diplomka / Comics Edition

Diplomka (bakalářka je taky diplomka) je poměrně komplexní dílo. Skládá se z velkého počtu písmenek. A ta písmenka nejsou jen tak za sebou, ale jsou uspořádána hierarchicky do kapitol. Celé to musí mít nějakou logiku, nějaký sled – čtenář se musí nejdřív dozvědět jedny věci, aby mu pak šlo přesvědčivě předat věci jiné. Musí tam být obrázky, tabulky, vzorce; zároveň si tyto ne-textové věci musí s okolním textem povídat a navzájem se doplňovat. Musí se zcela pokrýt oficiální zadání, a vše musí být doručeno k nějakému přesnému datu, svázané a s mašlí (dobře, mašle není povinná).

Pokud, nad to všechno, má být diplomka dobrá, musí to všechno být uděláno dobře. Když se peče koláč z deseti surovin a jedna z nich je zkažená, celý koláč bude hnusný. Musí klapnout všechno.

Jak to všechno pohlídat? Odkud zaútočit?

Když s kolegy píšeme článek (poslední dobou asi tak pořád), v hodně rané fázi připravíme něco, čemu říkáme Comics Edition. Děláme to jednak proto, že já na tom trvám, a dvak proto, že nám to dosti pomáhá. Třeba to pomůže i vám s diplomkou.

Comic Book #1

Ještě předtím

Ujasněte si všechny položky aprílového checklistu. Vídám studenty, kteří dokážou napsat 20 stran textu ale na otázky podobné těm v checklistu nedokážou ani přibližně odpovědět. Prostě o tom zatím nepřemýšleli. O čem teda psali? Proč zrovna o tom? Bylo to dobré? Podle čeho poznat, že to bylo dobré? Nedává to žádný smysl!

Jak byste vystihli podstatu svého řešení ve třech až pěti krátkých větách? (napište si!)
Jaké jsou silné stránky vašeho řešení?
Jaké jsou konkrétní argumenty, že co jste udělali, je dobré?
Kdyby chtěl někdo být na vaši práci zlý – co by vytkl?
Co byste mu odpověděli?
Jaká klíčová slova by měl člověk zadat do vyhledávače, aby vaše diplomka byla relevantní odpovědí?
(napište si!)

Máte? Paráda, můžeme jít na věc.

Hned založit TEN dokument

Občas vídám postup, že někdo píše „předběžnou“ verzi diplomky někde v google docs, nebo si náčrtek textu práce dělá do nějakého poznámkovadla (OneNote, EverNote). Je to za prvé práce navíc a za druhé na draka. Je třeba hned založit dokument, ve kterém svůj boj dokončíte, a ze kterého výsledek vytisknete.

Vyberte si systém pro tvorbu a sazbu textu. Můžete si vybrat jakýkoli, pokud to ovšem bude LaTeX. Aby bylo jasno: nejsem žádný Office-hater. Miluju MS Office, každý den je používám a nevím, co bych si bez nich počal. No, vlastně vím, ale chápete co mám na mysli. Aby bylo ještě jasněji: nejsem žádný LaTeX-lover. LaTeX považuji za zprasenou ohavnost a vyčítám mu spoustu věcí, mimo jiné to, že mě stál mnoho hodin dokonale zmařených hledáním (cizí) chyby způsobené nějakou naprostou #$%&vinou. Je donebevolající hanba, že v 21. století nemáme nic lepšího na psaní článků a diplomek. Ale prostě nemáme. Aha, vidím, že někteří nesouhlasíte. Jenže to je tak jediné, co s tím můžete dělat – fakt nemáme.

Nadpisy kapitol

Důležitou součástí komixového vydání, o něž se tu snažíme, jsou nadpisy kapitol. Vložte je do dokumentu.

Vložte je jak budou z hlediska formátování – žádné provizorní buletkové seznamy: „Já to pak předělám“. Chcete vidět, jak přesně to bude vypadat, jak se vyloupne celý automaticky sestavený obsah.

Vložte je jak budou z hlediska jejich znění. Překvapivě často se mi děje podivná věc, že studenti přicházejí se strukturou kapitol, kapitoly nejsou pojmenované zrovna šikovně, já na to poukážu a student se ohradí: „Já vím, ty názvy jsou zatím jen tak, jde o to, jak jsou kapitoly rozdělené.“ Nesmysl. Nesmysl! Neeesmyyyslll!!! Nadpis kapitoly říká, co v kapitole bude. Jak může ta struktura být správně, když zatím nadpis říká něco jiného, než jaký je konečný úmysl? Nadpisy kapitol tvoří kostru celého díla, již pak obalujete masem a kůží textu a obrázků. Jak je možné dobře obalovat kostru, která je pokřivená, nehotová, divná – a autor o tom ví a udělal to tak naschvál?

Ze všech slov, která jsou v diplomce, jsou slova v nadpisech ta nejvíc nejdůležitější. Věnujte jim opravdu mimořádnou pozornost. Já jim pověnuji pozornost tím, že o pojmenování kapitol napíšu (snad v blízkém dohlednu) další článeček (edit 29.4.2013 – je tady).

Obrázky

Obrázek vydá za tisíc slov. Prošel jsem 8 posledních článků, jež jsem spoluautoroval. Dohromady mají 80 stran, obsahují 87 obrázků a 17 tabulek, tj. 1,3 vizuálního sdělení na stránku (včetně stránek obsahujících reference do literatury, úvodních stránek s abtrakty a vůbec všeho). Mnohé obrázky (tak půlka) se ve skutečnosti skládají z několika podobrázků, zvlášť odkazovaných. Těch jsem v řečených 8 článcích napočítal 221, tj. v průměru 3 vizuály na stranu. Taková je moje představa o roli obrázků v odborném textu. Nemyslím si, že by mohla existovat vážně míněná diplomka, která by měla „příliš mnoho obrázků“.

Již v rané verzi komixového vydání diplomky hleďte promyslet, kde se obrázky budou vyskytovat a jaké.

TODO Image
Obrázky ještě nemusíte mít hotové. Zdaleka. Tu je screenshot z posledního rozdělaného článku. Ještě nevíme, co přesně na obrázku bude. Ještě nevíme, jaký pod ním bude popisek. Co víme je, že tu nějaký takový obrázek bude a že se bude skládat z více podobrázků a tak ho hned vložíme. Zabere to tak minutu (vektorovou podobu toho „TODO Image“ máme už dávno uloženou) a hned se víc rýsuje, jak článek bude vypadat.

U některých obrázků už dokonce máme představu, jak budou vypadat – konceptuálně. Nakreslíme na papír nebo na tabuli, vyfotíme mobilem, obrázek vložíme, aby držel místo tomu, jenž přijde po něm a bude nakreslený pořádně (vektorově v Inkscape nebo vygenerovaný gnuplotem).

Jen tak na okraj: Obrázek vydá za tisíc slov. Pitomý obrázek vydá za tisíc pitomých slov.

Ještě na okraj, trochu mimo, ale když už jsme u těch obrázků: Kdo vkládá věci, které by měly být vektorové (schémata, grafy, nákresy, diagramy, prakticky všechno kromě fotek a screenshotů), jako rastrové obrázky, je prase, a narostou mu kopyta. Kdo vkládá screenshoty (a podobné věci, které mají být přesně) se ztrátovou kompresí (obvykle JPEG), je okřídlené prase, protože to není o nic výhodnější, nebo jednodušší, nebo já nevím co, jen daleko škaredější, a narostou mu nejdřív kopyta a pak ještě křídla. S nimiž se nedá lítat, ale která jen překážejí, když se chce projít dveřmi. A často se bolestivě zanítí.

Objem textu

Zrovna tak jako vkládáme obrázky, které ještě nemáme, vkládáme i text, který ještě nemáme.

Lorem ipsum
V LaTeXu je na to krásný příkaz \Blindtext. Kdo ho (ke své škodě) nechce nebo neumí používat, použije http://lipsum.com. Pomůže pisateli tušit přibližný rozsah celého díla, hustotu obrázků v textu a další charakteristiky textu při pohledu shůry. Vytvořit si takový odhad trvá něco kolem jedné minuty. Dobře, u diplomky víc, třeba 5 minut, ať nežeru.

Pro orientaci v rozdělaném textu je rozumné tento nijaký text vybarvit šedou barvou (ynteligent si na to udělá příkaz, ať se pak barva snadno jednotně změní pro celý dokument). Zkušenost říká, že bez barev v tom člověk začne mít slušný hokej – co už je hotové, co ne, na čem je potřeba pracovat. Je radno investovat pár minut do zprovoznění balíčku pro barvení textu.

\todo

Kdo chce, příkaz si udělá, kdo nechce, stáhne si hotový balíček (existuje a vypadá rozumně). Geneze každé kapitoly ať začíná tím, že obsahuje třeba 3-5 kusů TODO a nějaké to Lorem ipsum. Každé TODO se pak postupně transformuje na větší počet TODO menšího rozsahu, nebo na text, na obrázek, další podkapitoly, cokoliv. TODO střídavě přibývají a ubývají, práce se přitom vždycky o kousek pohne.

TODO

Jak s tím celým pracovat

Když na to člověk sedne a LaTeX zrovna nemá špatný den, za hodinu je hotová diplomka (bakalářka je taky diplomka), o správném počtu stran, obsahující představu, co kde bude. Začíná se podobat výsledku, který má přijít až za nějakou dobu, po nějaké práci.

Dokument pak už v zásadě nenarůstá, ale transformuje se. Je velký rozdíl sednout si před prázdnou bílou obrazovku a „psát diplomku“ a vzít si jedno TODO a napsat místo něj odstavec. To první je těžké a někdy to prostě nejde. To druhé jde: má to svůj začátek a konec. Ví se, co se má udělat.

Pořád platí, že diplomka se nenapíše sama, ale jde to líp a výsledek má spíše hlavu a patu. Nic lepšího nemám.

Máte dotaz? Máte zkušenost? Napište komentář!

Kategorie: diplomky
  • A co teprve stáhnout diplomku s podobným tématem jako má ta moje a tu potom odstavec po odstavci „transformovat“, aby se dala vydávat za vlastní dílo? To dává o finálním výsledku ještě daleko lepší představu, než odstavce s náhodně generovaným textem a TODO obrázky 😉 Není to zrovna nejlepší příklad pro Vaše studenty, ale přiznávám se bez mučení, že takto kdysi vznikly ty obecné plky (tzv. teoretická část), které předcházely praktické části mé diplomové práce.

    Možná bych se nyní měl zastydět a jít vrátit diplom. A popravdě řečeno, asi by mě to ani moc nebolelo, protože co si pamatuji, nikdy mi nic užitečného nepřinesl. Naopak ta zmíněná praktická část (na které jsem mimochodem pracoval přes půl roku) mě v přeneseném smyslu dodnes slušně živí. Ne přímo její výsledek, ale spíše metodiky a poznatky, které jsem si tenkrát osvojil. Jak praví klasik: „Šedá je veškerá teorie a zelený je strom života.“ 🙂

    • Právě naopak. Co píšete, je VYNIKAJÍCÍ příklad pro moje studenty.

      Za prvé brilantně ukazujete, že to paradigma teoretická/praktická část je na houby. Pokud se rozhodnete půl své práce koncipovat jako „obecné plky“, je rozhodně v pořádku, že svoji mladost netrávíte jejich vymýšlením ale podržíte se clipartu – na to ho máme. Jsem velký nepřítel obecných plků a jsem rád, že jsme v tom zajedno.

      Za druhé by všichni studenti (VŠICHNI STUDENTI) měli číst Vaši větu: „Možná bych se nyní měl zastydět a jít vrátit diplom.“ Já ani nikdo jiný Vám neříkáme, že byste se měl zastydět a jít vrátit svůj diplom. Napadá to Vás samého aniž by Vás k tomu někdo nějak vyzýval. Samozřejmě ten nápad není úplně vážný. Ale někde se ta věta ve Vašem komentáři vzala – někde ve Vaší hlavě. A s touhle myšlenkou (lehce ironickou, ale někde vzadu tam je) budete žít do smrti smrťoucí, pokud se teda neseberete a ten diplom nevrátíte (nedoporučuji).

      Všichni studenti (VŠICHNI STUDENTI) by měli tu větu číst a popřemýšlet, jestli náhodou nechtějí udělat něco, na co budou moci být hrdí a za čím si budou moci stát. A žít s tím pocitem do smrti smrťoucí. Někteří tak, někteří onak, to je v pořádku. Podstatné je, že ve Vás mají svědka, který autenticky připomíná: léta po diplomce mám pořád v hlavě, že: „Možná bych se nyní měl zastydět a jít vrátit diplom.“

      • Zmíněná věta je pouze vrcholkem ledovce. Skrývá se za ní i fakt, že si svého vysokoškolského studia nijak zvlášť nevážím a nepovažuji ho za příliš významné ve svém životě. Vždy otevřeně říkám, že studijní program/obor/fakulta, který/kterou jsem absolvoval, neměl/a příliš vysokou úroveň. Většina profesorů, která tam přednášela byla značně vzdálená praktické zkušenosti. Taková izolovaná skupina akademiků, kteří dávno ztratili kontakt s „realitou“ svého oboru. Ti nemnozí, kteří opravdu něco uměli a dokázali (a nejenom se tak tvářili), včas prchli do lukrativnějšího komerčního sektoru,

        Rád bych věřil, že jsou u nás i kvalitnější univerzity, než „má“ alma mater (a jistě tomu tak je), ale většinou není moc o co stát. Třeba taková (ne)milovaná VUT Brno: http://www.latrine.cz/mrd-pardon-miluji-te-me-vut

        Všichni (talentovaní) studenti by měli popřemýšlet, jestli náhodou takováto (psoudo)studia nejsou jen ztrátou času a zda je nezdržují od toho, aby udělali něco, na co budou moci být hrdí a za čím si budou moci stát, již dnes. 😉

        • Tohle je na delší debatu, nicméně v dnešní době je studium na VŠ takříkajíc „in“. Studují v podstatě všichni, co jsou toho alespoň trochu schopni. Nevím přesně, kde se ten „móres“ vzal (teda asi vím nebo alespoň tuším…), ale poptávce po diplomu je evidentně vyhovováno, neboť vysoké školy nabízí místa ke studiu opravdu ve velkém, aniž by daly uchazečům nějakou upřesňující informaci, k čemu jim zrovna tohle studium bude v životě dobré (profil absolventa je s prominutím blábol, pod kterým se může skrývat naprosto cokoliv stejně jako v dlouhodobém záměru školy/fakulty).

          Jasně, můžeme se tu dále bavit o tom, zda by to škola/fakulta měla uchazečům sdělovat nebo to nechat na nich, ať na to přijdou sami (měli by to totiž už vědět, když se sem hlásí, ne?), ale to bychom se asi zamotali v bludném kruhu.

          Každopádně se asi shodneme, že to celé vysoké školství je tak nějak zvrácené. Kvantita drtí kvalitu, FIT nevyjímaje.

          Ad článek: David Grudl často přehání a ten článek není výjimkou. Na druhou stranu ani vyjádření SKAS FIT oponující článku není úplně přesné – pravda je někde uprostřed.

          • To vyjádření se najde kde? Jen jsem zvědavý…

          • Zatím bylo posláno jen interně děkanovi, předsedovi AS FIT, předsedovi SU FIT a v kopii mailinglist SU. Zda se zveřejní i na webu fakulty nevím. Obsahuje však (úmyslně?) zavádějící informace a mimo jiné i výzvu, aby se vyjádřila samotná SU. Počkal bych si proto asi až na ni.

          • Latrine.cz je, jak sám autor uvádí, takový IT bulvárek. Takže ano, je potřeba to brát s rezervou, protože bulvár musí být ze své podstaty černobílý. Na druhou stranu, ten článek není uvařený jen z vody a pro dokreslení obrázku VUT je relevantní.

          • 1) Dokreslení je jedna věc a věc jiná je, použít to jako jediný pramen, jediný argument pro nějaký odsudek. Neberu.

            2) Nevím přesně, co lze podle toho článku zjistit o VUT. Jistě ale nic, co by nějak souviselo s kvalitou výuky, kvalitou učitelů, kvalitou studentů. Používat tento článek jako nástroj pro kritizování kvality výuky je pro VUT vlastně kompliment, protože tím se naznačuje, že žádná relevantní kritika k ruce není.

        • Ten ledovec Vašeho komentáře má více vrcholků. Druhým z nich je: „Naopak ta zmíněná praktická část (na které jsem mimochodem pracoval přes půl roku) mě v přeneseném smyslu dodnes slušně živí. Ne přímo její výsledek, ale spíše metodiky a poznatky, které jsem si tenkrát osvojil.“ Zase spolu souhlasíme – já do omrzení opakuju, že na diplomce je podstatné, co se udělalo za ten půlrok/rok, ne tak knížečka. Vaše diplomka (ne ta knížečka) Vás posunula k současné kariéře a s tou myšlenkou (jistě, někde vzadu v hlavě, jistě, třeba brát s rezervou) budete žít do smrti smrťoucí. A to je strašně dobrá a vzácná myšlenka – přeju Vám ji a možná i trochu závidím.

          Ta kvalita škol a jejich ústavů je vskutku na delší debatu. Chci o tom udělat sezení na blížícím se brněnském BarCampu – hlasujte pro mě, až ten čas přijde :). Náš ústav a naše fakulta na tom určitě není špatně. Cestuju po zahraničních školách, stýkám se s lidmi z místních firem, které přijímají naše absolventy – a jistě je co zlepšovat, ale zároveň by bylo hodně co zhoršovat.

          Napsal jsem dlouhý, vtipný, chytrý a velmi trefný 🙂 odstavec o článku DG na latríně a o tom, že nemá vůbec nic společného s kvalitou školy a tudíž jako argument zrovna o kvalitě školy je pitomý. Pak jsem ho smazal, o flamewar nestoje. Pojďme se bavit o komixovém vydání diplomek.

  • Michal Wiglasz

    Mám takový projektový víkend, tak jsem to rovnou vyzkoušel při psaní dokumentací. A je to skvělá věc. Ne že bych se dříve vrhal do psaní bez rozmyslu, ale rozepsat si to přímo do TOHO dokumentu je o mnoho lepší. Díky.

  • anonym

    ta bmvc sablona je jen pro ilustraci, nebo bude clanek? 😉

    • Jo, na BMVC jsem zrovna měl rozepsaný článek, tak jsem z něho vykusoval. Je odevzdaný, jestli vyjde, to už teď není tak docela v mých rukou. Ale myslím, že by mohl :). Nu, uvidíme prvního července.

    • Článek bude, včetně oral presentation. 😉

      • anonym

        hezky!!! nekdy se za Vami budu muset zastavit, abych konecne zjistil na cem vsem se pracuje pod kopcem 😉

  • Pingback: Jak pojmenovat kapitoly (v odborném textu)()

  • Pingback: Cool&Fast UML diagram | Knowledge Is Free()

  • Michal

    Zdravím.

    Můžete nějak obšírněji rozepsat proč je LateX to „jediné“ na tvorbu článků a diplomek ? Případně někam odkázat kde mě o tom přesvědčí.
    Že tomu tak prostě je mi bohužel nestačí a věřím, že i tento svůj argument rád podložíte. 🙂

    Děkuji.

    • Matematický důkaz na to není.

      Ale. Každý rok vidím – a tak nebo tak posuzuju – určitě desítky diplomek a bakalářek. Ty, které jsou napsané v latexu, jsou formátováním a typografií tak nějak normální, až hezké. Ty, které jsou napsané ve Wordu (a podobných), jsou od hnusných po normální. Na fakultě, kde se každý rok zpracuje nějaká ta stovka prací, se každoročně objeví pár (na prstech jedné ruky byste spočítal) hnusných latexových, a pár velice pěkných Wordových. Diplomky jsou dostupné v knihovně (na všech školách), jděte se tam podívat.

      Všimněte si, že netvrdím, že nelze ve Wordu udělat krásnou diplomku (nebo v latexu hnusnou). Lze. Ale stává se to velice výjimečně (obojí).

      Nemyslím si, že by se sekretářky měly naučit latex a psát v něm dopisy (a znám lidi, kteří si to myslí). Ale pro psaní diplomky, speciálně v technických oborech, superspeciálně
      v IT, to je na místě.

      Asi nestačí, že? Jaký je Váš názor?

  • Pingback: Pomalu už pojďme psát()

  • Podpořte kliknutím

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • Archiv

    • - 2017 (3)
    • + 2016 (7)
    • + 2015 (6)
    • + 2014 (16)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)