Co chci slyšet u státnic

Když jsem nedávno psal o prezentování, primárně jsem nemyslel obhajoby diplomek před státnicovou komisí. Přemýšlel jsem obecněji.

V diskusi pod článkem padl velice správný dotaz, o čem mluvit u státnic. Opravdu, prezentování před státnicovou komisí je zvláštní a delikátní případ.

Při prezentování jsou často role rozdané tak, že prezentuje „vlk mezi zajíci.“ Například ředitel svým náměstkům, profesor svým studentům, politik voličům a podobně. Vlk se mezi zajíci cítí dobře, pokud ovšem situace není z nějakého důvodu vyhrocená a zajíci si neopatřili pušky. Pak se cítí super extra mizerně.

Další častý případ je, že prezentuje „vlk mezi vlky.“ Třeba podnikatel prezentuje obchodním partnerům, vědec na vědecké konferenci, náměstek před kolegiem vedení a tak.

Před zajíci i před dalšími vlky si vlk může dovolit ukázat svůj ocas a zuby, tj. hrát si s vtipem, dávat otázky, nutit publikum k odpovědím a já nevím co ještě.

Zajíc před vlky (jako třeba student u státnic nebo soutěžící před porotou) není z nejchytřejších, když se rozhodne ukazovat ocásek a zoubky, nebo když vlkům říká, že jsou staří, vypelichaní a páchne jim z tlamy. Jakkoliv to může být pravda.

V sociálních rolích je právě zvláštnost a delikátnost státnicového prezentování.

Vlk a zajíc

Neznám univerzální schéma, jak u státnic prezentovat – různí učitelé chtějí slyšet trochu různé věci. Napíšu, co chci od diplomanta slyšet já a co funguje na mě (zvolna pelichajícího vlka).

Za prvé: Probuďte mě

Poučka (z minulého článku) o tom, že nejdůležitější je začátek, je platná i u státnic.

Když máte slajdy, jaké jsem viděl 1000 x (jedna z pěti abecedně nejprvnějších standardních šablon PowerPointu), na nich napsáno svoje jméno, dnešní datum a „Obhajoba diplomové práce,“ budu se ze všech sil snažit zase usnout.

Uspání je zaručeno, když druhý slajd bude „Osnova“ a vy budete dvě minuty vykládat, že nejdřív chcete naznačit zadání, pak budete hovořit o teorii toho, pak o teorii onoho a tak dále (nevím jak to bývá dále, to už obvykle spím). K osnově byla diskuse už dříve.

Proč nemít na prvmín slajdu obrázek z vaší práce? Nějaké související zajímavé obrázky, které navodí zvědavost a sympatie? Klidně něco vtipného (ale nějak „akorát“, pamatujte, že jste zajíc mezi vlky!). To, že se jedná o obhajobu diplomky, a dnešní datum tam nepište, to všichni vědí.

Úvodní část (ten první slajd, nebo přidejte ještě jeden, pokud máte co ukázat) ať mezi řádky říká: „Dobrý den, jmenuji se tak a tak a moje práce je velice zajímavá a užitečná!“ Na to stačí půl minuty, není, proč se tu zakecat.

Za druhé: O čem to, u všech všudy, mluví?

Vyjasněte, o čem vaše práce je. Řekněte, na čem jste pracovali a s jakým cílem.

Přetisk oficiálního zadání není dobrý nápad, protože oficiální zadání se píše „služebním jazykem“ a píše se v září. Vy jste se za ten rok na nějaké věci zaměřili, nějaké věci vám vyplynuly. Říkejte, jak vidíte svoje zadání teď v červnu a říkejte to lidským / odborným jazykem.

Představte si, že se někde na zastávce šaliny potkáte s kamarádem a on se vás zeptá: „Tý vole, co ty to vlastně děláš na tu diplomku?“ To, co byste začali odpovídat jemu: „Tý vole, já dělám …,“ je obvykle přesně to, co byste měli uvést v této části. Nebudete mu říkat: „Nejprve jsem měl prostudovat literaturu z oblasti … a pak zvolit vhodnou metodu …“

Dvě pravidla:

  1. Kde to jde, použijte obrázek místo odrážek.
  2. Jde to všude.

Za třetí: Práce = Dělati

S přehledem největší mor studentských prezentací je vykládání teorie, která s diplomkou souvisí, vzdáleně souvisí, i nesouvisí.

To může mít několik důvodů – domýšlím se. Studenti chtějí působit odborně a v té teorii jsou přece tak krásné vzorce a schémata. Asi si tam připadají jistí (aby ne, stojí za nimi pevná autorita wikipedie). Obrázky nemusejí vytvářet, ale vycopypastují je z internetu. S teorií nejde polemizovat. Všecko chápu. Ale když tohle student u obhajoby rozbalí, otevírá se mi kudla v kapse, protože prostě NEmluví o SVÉ diplomové práci, kvůli jejíž obhajobě jsme se ale přece slavnostně sešli.

Časté taky je, že student chce uvést „jen trochu nezbytné teorie,“ což by vlastně mohlo být dobře, ale zakecá se a celý časový limit vyčerpá na tlachy o teorii (které lidi v komisi buď znají, nebo je nezajímají). Je típnut tajemníkem a to, co je skutečně důležité, o své práci (= co dělal) řekne chvatně ve třech větách, zlitý potem a koktaje.

Diplomka je diplomová PRÁCE a když obhajujete diplomku, obhajujete, co jste DĚLALI a UDĚLALI.

Vyšel jsem z tohoto.
Zkoušel jsem toto.
Navrhl jsem.
Napsal jsem.
Pustil jsem.
Testoval jsem.
Modifikoval jsem.
Vyvinul jsem.
Vypracoval jsem varianty.
Nadyzajnoval jsem.
Změřil jsem.
Komunikoval jsem.
Zjišťoval jsem.

Toto je nejdůležitější část vašeho prezentování. Dejte si na ní záležet.

Tři pravidla:

  1. Kde to jde, použijte obrázek místo odrážek.
  2. Jde to všude.
  3. Pro tyto účely je matematický vzorec vlastně taky obrázek.

Za čtvrté: Výsledky

Toto je taky nejdůležitější část vašeho prezentování.

Podařilo se mi.
Vyšlo mi.
Funguje to tak a tak.
Je to tak a tak rychlé.
Je to tak a tak přesné.
Dělá to takové obrázky.
Ukážu vám krátké video.
Tady jsou typické případy, kde to zafungovalo.
Tady jsou typické případy, kdy to selhalo.
Graf ukazuje hodnocení uživatelů.
Graf ukazuje statistiky používání.
Nejvíce si cením.
Za nejdůležitější výsledek považuji.

Za páté: Pro nás pomalejší a roztěkané

Shrňte to nejdůležitější z toho, co jste říkali, ve třech větách, s jediným slajdem, který ilustruje to pěkné a zajímavé na vaší práci – obrázky, vzorce, grafy.

Shrňte = neříkejte nic nového.
Ve třech větách = ve třech větách.

Tyto tři věty si můžete připravit předem, aby zněly přesvědčivě, jasně a rozumně. Někteří vlci se probudí až v tento okamžik a je pro vás dobře, když jim teď řeknete to, co byste chtěli, aby o vaší práci věděli.

Ve třech větách = ve třech větách. Ne ve čtyřech, ne v pěti.

Poznámka k zakecání se

Empirická zkušenost: Nezkušený řečník si myslí, že bude mluvit t času, ve skutečnosti pak mluví 2t. Zkušený taky. Hodně zkušený taky, ale ten si to uvědomuje a tak s tím počítá, takže nepřetáhne a stihne všechno, co chtěl.

Statistický fakt: Většina studentů obhajujících svoje diplomky nejsou zkušení řečníci.

Dejte dohromady empirickou zkušenost a statistický fakt. Uvažte, že 18 slajdů s osmi odrážkami na každém z nich NEJDE stihnout za 7 minut. I když to jsou samé úžasné věci, rok vašeho života, největší průlom v IT od vynálezu tranzistoru.

Promyslete, co je na vaší prezentaci nejdůležitější, co říct MUSÍTE. Co jste dělali, zásadní výsledky. Vše ostatní můžete a nemusíte říkat. Sestavte tak svoje slajdy, plánujte tak svůj čas. PowerPoint vám ukazuje, kde jste v prezentaci časově. Připravte si poznámky, ve kterém okamžiku už musíte mluvit o své práci, ve kterém okamžiku o výsledcích, ve kterém okamžiku už máte říkat své tři poslední věty. Teorii můžete nedovykládat. Detaily implementace můžete nedovykládat. Přejděte na to důležité.

Zajíci sobě

Jděte se podívat na státnice. I když jste ve čtvrťáku a sami státnicovat budete až za rok, jděte tam. I když budete státnicovat ve středu, zajděte se podívat v pondělí nebo v úterý.

Pokud vím, studentovi, který obhajuje a je zkoušen, to nevadí. Ani o vás neví, musí sledovat vlky. Možná mu vaše přítomnost dokonce trochu pomáhá, protože v místnosti je najednou více zajíců a ne jen samé šelmy.

Zcela jistě to pomůže vám. Zjistíte, do čeho jdete. Zjistíte, jaké chyby dělají studenti při prezentaci: nezískají si pozornost, mluví o nerelevantní teorii, zakecávají se, neskončí přesvědčivými třemi větami.

Zjistíte, že je to jenom prezentace. Jenom prezentace o práci, kterou znáte ze všech lidí na zeměkouli nejlépe a za kterou si můžete stát a můžete o ní povídat zajímavě a v klidu.

Jste vlk? Jste zajíc? Máte jinou zkušenost? Máte stejnou zkušenost?
Napište komentář!

Kategorie: prezentování, státnice
  • http://podlebarev.javorkovi.cz Martin Javorek

    Vzpomínám na to, jak moje žena na začátku obhajoby diplomky (synchronní textová komunikace pro mobilní zařízení) rozdala vlkům 2 mobilní telefony, na kterých běžela live verze toho, co chtěla prezentovat. Ač měla prezentaci velmi dobře připravenou na reálých 7 minut, tak ji tak úplně neposlouchali, neustále si vlci hráli s mobily :-) Větší část prezentace byl vlastně screencast provozované aplikace v mobilním simulátoru, který tam komentovala.

    • http://www.herout.net/ Adam Herout

      Zabavit vlky gadgetem je dobrá strategie.

      Gadget musí fungovat.

      Jednou jsem hodnotil diplomku, která měla něco zobrazovat pomocí OpenGL. Objevilo se konzolové okno, ve kterém se vypisoval řádeček „Hovno, hovno, zlata rybko!n“ cca 3x za sekundu, jiný výstup nenastal. Když se takto vyvine gadget v drápech vlka, zajíc nemusí odejít s celou kůží :).

      • http://podlebarev.javorkovi.cz Martin Javorek

        Dost mě to pobavilo :-) Možná i proto byla její obhajoba rozdělena tak, že mobily jsou nice to have (záviselo to na moc věcech, nahozeném serveru, funkční bráně, signálu, GPRS…), když to nepojede, nic se neděje. A prezentace nebylo live klikání v aplikaci, ale předtočený screencast v nejpřehratelnějším video formátu :-)

  • Roman Bednarik

    Super text. Dodal bych, ze je imho pozde prezentovat poprvni az u statnic.

    • http://www.herout.net/ Adam Herout

      Amen! :)

  • morph

    Tak toto je naprosto perfektni prispevek – diky za nej!

    Shrnout vysledky hnedka na druhem slidu neni vubec spatny napad (ukazat obrazek, video), je mnohem rychleji a mnohem lepe videt kam smerujeme.

    A ano, rovnice je take obrazek a nejake jsou potreba, ale ze zkusenosti vime, ze lide maji radeji barevne obrazky nez rectinu ;) takze kde to jde nahradit, nebo doplnit bez ztraty informaci, smele do toho!

    Kazdopadne diky, skoda ze takoveto veci se u nas ve skole moc nerozviji – pritom na dobrych skolach venku je zvykem na techto vecech (prednaseni, psani, obecne soft-skills) pracovat i u doktorandu

  • David Šabata

    Mně se naprosto skvěle osvědčil MediaContest, kde se zajíci potkávají s vlky v mnohem méně vypjatém prostředí. Během cca dvou hodin jsem svoji (dosud neexistující) prezentaci odříkal hromadě zajíců a vlků.
    Před státnicema jsem jen spíchnul (z lenosti vesměs obrázkovou) prezentaci a trochu vypiloval časování; výklad zůstal stejný.

    Zásadní prozření přišlo u asi třetího povídání na MC, kdy jsem pochopil, že lidi lákají obrázky (a o to více pohyblivé), ale především je vůbec nezajímá hlubší obsah mé práce.
    Jakmile jsem začal vyprávět víc populárně než technicky, reakce byly o 100% lepší a jako bonus se mé vyprávění zkrátilo asi na polovinu :-)

  • http://superlectures.com Igi

    Pěkně popsáno Adame, díky. Ušetřil jsi mi čas :).
    1) trénovat prezentaci na nečisto je nezbytné.
    2) neučil bych se však prezentaci nazpaměť, protože může dojít k výpadku paměti a jste v …
    3) zjistil jsem, že když mluvím na ostro obvykle to dám rychleji než na nečisto. Takže s tím při trénování už počítám.. ale to jsou empirické zkušenosti a nemusí to platit pro všechny.
    4) v zimě jsme se studenty jejich prezentace nahráli na video, aby se mohli podívat hlavně sami na sebe. Asi to nanečisto zkusíme i teď v létě.
    5) gadgety jsou skvělá věc.. je to jen trochu nefér vůči ostatním, kteří nemohou pustit na projektor live ukázku svého výtvoru. Myslím, že s krátkým videjkem v prezentaci se tu jeden student nesetkal zrovna s našeným přijetím.
    6) prezentaci dělejte vždy zaměřenou na konkrétní publikum.. takže zajíci nebo vlci. U státnic si možná můžete dovolit jít ještě víc do detailu.. (jak moc opelichaný vlk to je).. však máte svá underground fóra že? :)

  • Maialis

    Dobrý,souhlas. Možná jen poznámka: u obhajoby diplomky je na tohle všechno už pozdě. Bez tréninku s přednášením různému druhu publika se tohle nedá naučit. Na dobrých školách musí studenti pravidelně presentovat na lab mitincích, na seminářích oddělení, ústavu, katedry… a státnice je jen jednou z mnoha presentací. Pokud je to pro ně premiéra, tak je to průšvih ne proto, že se jim to nepovede, ale proto, že zjevně studovali špatnou školu…..

    • http://www.herout.net/ Adam Herout

      Máte pravdu.

      Z toho důvodu dobré školy (jakož třeba ta naše :)) prezentování, psaní zpráv, obhajování a další věci, do výuky zařazují.

      Při tom všem rozplétají gordický uzel. Existuje hodinová kapacita studentů týdně, studium má konečný počet týdnů. Když se přitlačí na pilu prezentování, bude se muset ubrat něčemu jinému (teorii? matematice? jazykům? praktickému programování? grafickému návrhu? psaní odborných textů? spolupráci v týmu? specializovaným předmětům?). Nebo se nafoukne ta hodinová dotace, nebo se protáhne studium.

      Taky mají školy definovaný balík peněz, které používají na to, aby vyučující se studenty pracovali. Zvýšit počet hodin, po které se učitel věnuje studentům (przentování je málo „efektivní“, protože prezentuje jeden student a tomu se musí věnovat jeden učitel) znamená buď sehnat někde peníze (kde, když stát peníze na studenta rok od roku snižuje?) nebo snížit platy učitelům, resp. sehnat levnější učitele.

      Dobré školy (jakož třeba ta naše) si tohle uvědomují, periodicky revidují studijní plány a snaží se hledat optimum mezi odbornými předměty, soft skills, financemi, vytížeností studentů a vším dalším. Jsou v tom samozřejmě nedokonalé, ale snaží se podle toho, jak nejlépe umí.

      • morph

        Nebo snizit pocet studentu, vzit jen ty vyrazne lepsi, ti se pote i vice uci sami od sebe/mezi sebou a ucitel je spise mentor/coach… a jako bonus pro vsechny je vice casu jak vyucujicich, tak studentu…

        • http://www.herout.net/ Adam Herout

          Veřejná VŠ teď dostává peníze za studenta, tj. čím víc je studentů, tím víc je peněz.

          Provést přednášku pro 50 a pro 100 studentů je stejná práce, pro 100 je za to 2x víc peněz. Provést individuální projekt s obhajobou pro 100 studentů je dvakrát víc práce než provést ho pro 50 studentů a je za to dvakrát víc peněz.

          Škola musí platit školníka, barák, úřednictvo, celkem bez ohledu na přesný počet studentů. Rok od roku se škole zmenšuje ta částka na studenta. Jaký je ekonomicky racionální závěr? Zmenšit počet studentů na čtvrtinu – tu nejchytřejší čtvrtinu? Tj. snížit příjmy na čtvrtinu, přičemž některé (velké!) náklady zůstanou stejné, některé klesnou možná o tu čtvrtinu (spíš ne) a propustíte nějaké nadbytečné lidi? Hmm, prosím, ale nevím, kde vás s takovým programem zvolí za děkana.

          Nebylo by správné, kdyby školy přemýšlely JEN ekonomicky, nabíraly úžasné počty studentů a učily jen „efektivními“ způsoby, jako jsou přednášky nebo jiné masové formy. Školy ale musí přemýšlet AJI ekonomicky a hledět, jak celou tu legraci udržet ve stavu ekonomické stability. Snížit počet studentů na desetinu – jakkoliv by to bylo krásné z hlediska koučování a mentoringu – ekonomicky stabilní bohužel není. :(

          Samozřejmě, můžeme se bavit o změně nastavení systému: to placení na hlavu, hodnocení kvality škol, školné, stipendia pro nadané studenty, … Jak tato debata probíhá, se dočítáte v novinách.

          • morph

            jasne, ono to nakonec vzdycky bude o penezich, ale jako student si muzu dovolit ten luxus se tim nezatezovat :)

            ono bohuzel, ikdyz pocet penez poroste primo umerne s poctem studentu, tak kvalita jak studentu, tak dalsich vyucujich bohuzel ne (= vic prace padne na doktorandy) a bohuzel den ma jenom 24 hodin, coz se na moznostech koucovani studentu musi projevit…

            resenim muze byt zavest krome masovych oboru i nejaky mensi, ktery bude castecne zadotovany z tech masovych – je to sice slozite zduvodnit, vzdycky nekdo bude nespokojeny, …, ale muze se hrat na to, ze cast skoly doda penize, druha cast zase jmeno/prestiz, … ono se to nakonec projevi pozitivne -tedy v idealnim svete by melo, jaka je realita radeji neodhaduji :) , protoze vice lepsich lidi -> lepsi granty -> vice penez…

            ale to jsme jiz hodne off-topic, nechci kazit vyberny prispevek timto tlachanim :) takze este jednou diky za super cteni k prezentovani!

    • http://www.facebook.com/majlan Milan Seitler

      Proto si trochu pohrávám s myšlenkou nějakých dobrovolných prezentací na FITu ve volném čase. Něco jako PVH kurzy, ale v duchu studenti studentům…

      • http://www.herout.net/ Adam Herout

        Co jsou PVH kurzy?

        Určitě by nějaký prezentační kroužek (jako bývaly řečnické kluby) byl super počin. Rád vám s tím pomůžu, jestli bude jak.

        • http://www.facebook.com/majlan Milan Seitler

          Úplně jsem na to zapomněl…Jsou to humanitní předměty na FITu, které jsou povinné 1x za Bc. a 1x za Ing. studium. Jsou tam různé komunikační témata a jedním z těch kurzů jsou i Prezentační dovednosti. Nějak mi ta myšlenka zapadla, ale mohl bych ji oživit. Chtělo by to promyslet způsob, jakým by to fungovalo, pak by se domluvila nějaká volná přednáškovka. Tím chtělo zřejmě myslím sebe, ale podpora někoho jako Vás by byla prima :-)

      • http://www.facebook.com/alisator Alisa Housková

        Vy nemáte bakalářský seminář, případně diplomový?
        U nás se na IT prezentuje na dost předmětech – semestrálky. Pak máme projekt ve druháku a ve čtvrťáku, který je zakončen obhajobou. Je to sice taková malá obhajoba, ale pro techniky platí: čím více veřejného vystupování a psaní technických zpráv, tím lépe :-D

  • Inka

    Díky, dobré postřehy, které se hodí nejen na obhajobu diplomky. Ještě bych dodala – zkuste to bez powerpointu s jednim listem flipchartu. :)

    • http://www.herout.net/ Adam Herout

      Ano, rázná prezentace s flipchartem a fixkou je machrovinka. Je o úroveň výš. Když se umí, je to přírodní úkaz k nezapomenutí.

      Ale doma to nezkoušejte :).

  • Pingback: Jak zakončit prezentaci: Konec není konec

  • Věruš

    Vím, že je tento dotaz trošku mimo téma, ale zajímalo by mě – opravdu dávají ti „vlci“, kteří možná před prezentací ani nečetli oficiální zadání práce, známku pouze ze 7-mi minutové prezentace? Takže vlastně všechno, co „zajíc“ za uplynulý rok vytvořil závisí na pouhých 7 minutách předvedení? Nebo tomu je jinak?

    • http://www.herout.net/ Adam Herout

      Stručně: ne a jo.

      Podrobněji:
      Známku navrhuje vedoucí, který se studentem ten rok pracoval a velmi dobře ví, jaký student je.
      Vedle něj práci celou čte a ověřuje recenzent (někdy se říká oponent, ale já to slovo nemám rád, protože on podle mě nemá oponovat, ale hodnotit), který se vyjadřuje k různým aspektům a navrhuje celkovou známku (http://www.herout.net/blog/2011/10/hodnoceni-diplomovych-a-bakalarskych-praci-posudek-oponenta/).
      Vedoucí i oponent jednak navrhují hodnocení a dvak napíšou posudky – celkem podrobné, viz odkaz výše.
      Posudky jsou celé čteny před komisí a kromě toho má student prostor s PowerPointem v ruce k nim něco dodat – představit svou práci, vypíchnout, co je na ní dobrého, být vlastním advokátem. Z těchto tří vstupů, z diskuse se studentem, a z informací o celém průběhu studia (které má komise k dispozici) pak komise vytvoří hodnocení. Takže NE, není to jen podle nějakých sedmi minut.

      Už jsem viděl případy, kdy vedoucí i oponent navrhovali špatnou známku a komise dala dobrou. Už jsem viděl případy, když vedoucí i oponent navrhovali dobrou známku a komise práci nepřijala. Už jsem viděl případy, kdy vedoucí a oponent se v hodnocení dost lišili a studentova prezentace určovala, ke komu se komise přikloní. Takže ANO, těch sedm (nebo kolik) minut hraje velikánskou roli.

      Říká se, že názor na nového člověka si děláme v prvních sedmi VTEŘINÁCH, kdy ho vidíme. Pak je možné názor upravit, ale je to obtížné, jde to pomalu a stojí to hodně energie. Podnikatelé připravují svůj „elevator pitch“, který zřejmě často rozhoduje, jestli dostanou investice za milióny, nebo nedostanou – a ten trvá mezi půlminutou a dvěma minutami. Jsou okamžiky v životě člověka, které trvají vteřiny nebo minuty, a které rozhodují o osudových věcech. Radši bych se na obhajobu diplomky a na státnice připravoval tak, jako by mezi tyto okamžiky patřila.

      Je to odpověď?

      • Věruš

        Přesně ta, kterou jsem potřebovala vědět. Děkuji za ni

  • Pingback: Jak dopadl Kinect Marathon

  • Pingback: Blogování 2012

  • Honza

    Rád by som sa opýtal, či prezentácia môže byť animovaná. Napríklad ako umožňuje tvoriť Prezi (http://prezi.com/).
    Je v poriadku odkázať sa na moju písomnú prácu ktorá má porota k dispozícii ? Napríklad:
    mám aplikáciu ktorá generuje stoličky, do prezentácie dám pár vzorových modelov čo ale ani zďaleka neodráža to, čo všetko moja aplikácia vie vygenerovať. V písomnej práci mám ale vizualizované jednotlivé časti stoličiek z ktorých sa môžu skladať a to uceluje predstavu toho, čo všetko to dokáže vytvoriť.

    teda v prezentácii napríklad takto :
    „Tu môžete vidieť tri rôzne modely stoličiek. Lepšiu predstavu o škále variácií stoličiek si môžete utvoriť po vzhliadnutí strany 19, kde nájdete vizualizované elementárne prvky z ktorých sa moje stoličky môžu skladať.“

    Ďakujem.

    • http://www.herout.net/ Adam Herout

      Animované prezentace nejsou zakázané, takže může. Ale moc to nedoporučuji, speciálně to prezi. Můžou být problémy s kompatibilitou, velikostí souboru, verzí flashe, já nevím co všecko. S PDF problémy nebývají, ani s PPT ne. Za tato rizika podle mého názoru a zkušenosti mnoho nezískáte – státnicová komise není ten typ publika, která by při pohledu na animovanou prezentaci řekla: „wow, to je úžasné, jak to udělal? ten musí být dobrej!“, což je asi hlavní důvod, proč normálně člověk nasadí takovou věc. Věřte mi, už jsem viděl pěkných pár prezentací předváděných v prezi. Asi tak ve 3% případů to řečníkovi pomohlo předat svoji myšlenku přehledněji, srozumitelněji. Tak v 60% případů to působilo divně, byly problémy s kompatibilitou, prezentace se pouštěla příliš dlouho, animace se nehodily, řečník měl problém doskákat na slajd, který při otázkách chtěl ukázat, atd. Může se stát, že se se svým výkonem trefíte do těch 3% a bude to super. Ale asi bych si to radši zkoušel někde jinde než u státnic.

      Ten výtisk práce je v celé místnosti jeden, lidí v komisi je tak 6, ještě tam můžou být hosté. Šance, že si to fakt všichni prohlídnou, je blízká nule. To, o čem mluvíte, bych já asi řešil tak, že bych měl slajd, na něm klidně 20 fotek židliček – nevadí, že se budou překrývat a budou malé/špatně rozlišitelné. A říkal bych: „Ve své práci jsem navrhnul a v textu popsal velký počet židliček.“ Tady vidíte jen malý výběr. Podle mě toto předá lepší představu o „škále variací“, než chtít po všech, aby si nalistovali stranu 19 – prostě si ji nenalistují.

      Dává to smysl?

      • Honza

        Áno rozumiem. Ďakujem za odpoveď.
        Mimochodom výborný blog a skutočne veľmi nápomocný pri príprave na SSZ. Vrelá vďaka.

  • eLko

    Pane doktore,
    díky za Váš web a Vaši energii co sem dáváte. Jakožto studentka pokročilá kombinovaného studia (asi zletilejší než Vy :-) ), jsem si vzala Vaše rady k srdci. Takže dobrý obrázek za tisíc slov, kvalitní graf, lehká animace či myšlenková mapa prorotu zaujme. Samozřejmě akademické prostředí mívá rádo studie, takže když je to v práci možné a v prezentaci na to čas působí to také sofistikovaně … minimálně. Na našem vzdělávací ústavu byly většinou prezentovány jen slajdy s písmenky … Myslím, že změna porotu oslovila a obhájeno bylo samozřejmě se známkou výbornou.
    Takže ještě jednou moc díky … a kolegové čtěte držte myšlenku tvůrce a máte našlápnuto na úspěšnou ohajobu.
    eLko

    • http://www.herout.net/ Adam Herout

      Super, gratuluji! Jsem rád, že Vám moje článečky pomohly.

  • Peter

    Dobry den, tiez by som chcel podakovat za Vase nazory a postrehy z tohto blogu, su velmi napomocne a neviem kde inde by som sa k takemu niecomu dostal.

    Mam na Vas aj jednu otazku ak budete mat cas.

    Nie vsetky zaverecne prace su kvalitne a o nekvalitnej praci sa urcite rozprava tazsie ako o kvalitnej… Viackrat som cital to zlate gro, ze treba odprezentovat co sme urobili, ako sme to urobili, preco to je dobre… Mate nejake navrhy/postrehy co robit ked ten vysledny produkt (BP/DP) nesplna ocakavania, ci uz samotneho diplomanta alebo osoby formulujucej posudok?

    Otazkou smerujem k tomu, ci sa Vam zda na obhajobu vhodna nejaka sebareflexia alebo sebakritika – preco sa toto a toto nestihlo, preco to nie je idealne, v com sme sa poucili, co by sme robili inak? Samozrejme treba zhrnut vysledky a to co sa naozaj dosiahlo, ale zaujima ma, ci ma zmysel tu sebakritiku do prezentacie/obhajoby zaverecnej prace tiez nejako zakomponovat alebo to skor vyznie nevhodne.

    Dakujem za odpoved

    • http://www.herout.net/ Adam Herout

      Moc dobrá otázka! Odpověď by byla dosti delší a tak ji sepíšu do samostatného článečku – bude dnes nebo zítra.

  • Pingback: Jak hájit chyby v diplomce

  • Podpořte kliknutím

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • twitter: @adamherout

    Follow @adamherout on twitter.

  • Archiv

    • - 2014 (4)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)