Měl jsem tu čest vést už několik opravdu vynikajících diplomek (bakalářka je taky diplomka – dostává se za ni diplom). Vytvořit vynikající diplomku vždycky studenta stojí práci navíc. Takovou práci navíc nejde nařídit, nejde vyžadovat; student ji musí v sobě samém objevit. Asi jako v příběhu, který píše klasický, ale už asi skoro zapomenutý Swett Marden:
Jistý velmi známý právnický učenec vypravoval tuto historku. Dal si kdysi dělati plot a řekl mladému muži, který jej měl postaviti, aby použil docela drsných, nehlazených prken, a že si nebude musiti dát zvlášť nějak na práci záležeti, poněvadž za ni dostane také jen půldruha dolaru.
Když šel po chvíli kolem a náhodou na mladíka pohlédl, zpozoroval, že dodaná prkna pečlivě uhlazuje a velmi dokonalou práci provádí. Poněvadž se domníval, že chce vyzískati za to na konec více mzdy nežli půldruha dolaru, řekl mu ještě jednou, že má prkna přibíti tak jak jsou, drsná a nehlazená, a šel dál. Mladý muž nestaral se však ani v nejmenším o tyto poznámky a rozkazy, a vykonal práci tak dobře, jak nejlépe jen mohla být vykonána.Když učenec se později vrátil, opět řekl k dělníkovi zcela rozhněvaně: „Ale vždyť jsem vám řekl, že jste měl použíti prken nahoblovaných; plot bude obrostlý divokým vínem, a tu mi naprosto nezáleží na tom, jak vypadá.“
„Ale mně ano!“ byla překvapující odpověď dělníkova.
„Kolik za to žádáte?“
„Půldruha dolaru.“
„Proč jste si dával tedy tolik práce s tím, když jste nechtěl vydělat víc?“
„Pro práci samu.“
„Ale vždyť by nikdo nebyl těch prken viděl, když budou obrostlá divokým vínem!“
„Inu ovšem, to máte pravdu, ale já bych si byl musil vždycky pomyslit, kdykoli bych byl mimo kráčel, že jsem zde vykonal špatnou práci!“
Za deset let zadával dotyčný učenec různé práce pro velké vědecké ústavy. „Mezi těmi, kdož se nabízeli,“ vypravoval mi, „spatřil jsem jméno onoho mladíka, který mi kdysi zhotovoval plot. Zadal jsem tedy veškery práce jemu, a on se stal takto značně bohatým mužem.“
Měl jsem možnost vést studenty, kteří vypracovali takové diplomky. Dělali víc, než museli, dělali víc, než ostatní kolem nich. Ani jeden jediný z nich toho po odevzdání a obhájení nelitoval. V dotazníčku jsem se ptal všech studentů co by byli dělali jinak při řešení své diplomky a ani jeden jediný nedopověděl, že by pracoval méně, diplomku si zjednodušil. Velká spousta studentů ale odpovídala, že by lépe hospodařili s časem a lépe bojovali s prokrastinací. To jest, překonali by sami sebe a udělali by více práce.
Chci podpořit studenty, kteří hodlají na své diplomce opravdu zamakat a vytvořit práci vynikající. Chci jim pomoci, aby maximálně využili čas, který mají na svou práci vyměřený a pořádně s ní popojeli. S několika studenty, kteří budou diplomku (bakalářka je taky diplomka) řešit pod mým vedením, udělám dohodu o zvláštním zacházení. Budu jim věnovat více svého času než ostatním. Konkrétně nabízím zdarma hodinu koučování jednou za dva týdny, nebo půl hodiny týdně, podle potřeby (mimochodem, obvyklé ceny koučování). Od studenta, který bude chtít do programu „Krev, dřinu, slzy a pot“ vstoupit, budu žádat:
- Aby téma diplomky bylo ambiciózní.
- Aby chodil nejméně jednou za dva týdny na koučování se splněnými úkoly.
- Aby na diplomce intenzivně makal (nepůjde například souběžně s diplomkou chodit do zaměstnání).
- Aby s diplomkou vymetl všechny použitelné soutěže.
- Aby textovou zprávu psal anglicky.
Vaším úkolem je objevit, co je vaše práce a potom se do ní vrhnout celým srdcem.
(Buddha)
Fanaticky makat na diplomce není pro každého. Ovšem s těmi, kteří to tak mají, bych rád mluvil. Ozvěte se mi e-mailem, třeba najdeme společnou řeč. Do předmětu e-mailu napište „Krev, dřinu, slzy a pot“. Budu se těšit!
Máte-li dotazy, stavte se osobně, napište e-mail, nebo je položte do komentáře k článku!
