Drobnosti, které notoricky kazí čtení

Pročítám diplomky svých diplomantů. Samozřejmě, že nejvíc záleží na tom, co za ten rok udělali, jestli má jejich text hlavu a patu, jestli dobře předají vše, co je podstatné a jestli nevyplňují zprávu vatou.

Při čtení člověk ale naráží i na drobnůstky spíše formální povahy. Když na ně naráží často a pořád na ty samé, čtení se mu protiví a i když se snaží ovládnout, aby na ně nekladl přehnaný důraz, zážitek z textu je nepříjemný, krevní tlak čtenáři stoupá a vlídnost z něho vyprchává. Normální nemasochistický diplomant by měl stát o vlídnost svého čtenáře.

Vyvarujte se drobných ale častých a tím protivných chyb. Tady je pár těch, z nichž už mě fakt bolí oči (v posledních dvou týdnech jsem přečetl přes deset balakářských a magistersckých diplomových prací).
Číst dále »

Kategorie: diplomky | 5 Komentářů

Tiskárny tisknou barevně!

Ještě nedávno – dva tři roky zpátky – jsem studentům při dokončování diplomek (bakalářka je taky diplomka, dostává se za ni diplom) radil, aby odkazy, které balíček hyperref v LaTeXu vyznačuje barvičkami, převedli pro tisk do černé. Vždyť „tiskne se“ přece vždycky černě. Vžydcky „se tisklo“.

Změnil jsem názor. Je super, když ve vytištěném textu mám barevně z dálky vidět odkazy na obrázky, tabulky a do literatury (zas jinou barvičkou).

Číst dále »

Kategorie: diplomky | Přidat komentář

Komu se píše diplomka

Kamarád psycholog a kouč se před časem nachomýtl k tomu, že by vysílal v rádiu nějaké naučné pořady. Chytil se toho s vervou, svoje příspěvky si dobře promyslel, důkladně sepsal, ve studiu natočil a odvysílal. Vybízel své posluchače (no, hlavně posluchačky, byl to pořad určený pro ženy) k reakcím, zkoušel nabízet Facebook, maily, telefon, pokládal otázky, vyslovoval výzvy. A nic. Jako by zrovna jeho vysílání absolutně nikdo neposlouchal.

Dopis o tom, že v dotyčné rozhlasové stanici pro neúspěch končí, měl už napsaný, když dostal radu, která ho zachránila. Podle ní měl jít na Čáru (ulice Česká v centru Brna, kde chodí celkem dost lidí, pozn. red.), nějakou dobu pozorovat cvrkot a vybrat si mezi lidmi jednu posluchačku (jak říkám, vysílal pro ženy). Nemusel s ní ani mluvit, potřeboval prostě tvář a postavu konkrétní typické ženy, pro kterou vysílá a pak vysílat pro ni.

Stejnou věc vědí zkušení přednášející: v posluchárně si musí vybrat jednoho člověka, možná spíše někoho méně pozorného a skeptičtějšího, a mluvit tak, aby ten jeden se chytil, aby toho jednoho zaujal. Je to trochu paradoxní. Když má být co nejvíc užitečný všem, nesmí přednášet pro všechny, ale pro jediného z nich. Je to asi tím, že komunikovat s osobou je přirozené a komunikace je pak osobní, lidská. Do osoby je možné a přirozené se vžít. S osobou – třeba imaginární – je možné budovat vztah.
Číst dále »

Kategorie: diplomky, psaní paperů, škola | 1 Komentář

Dvě složky odborného textu

„Je to dobré, ale cosi tomu chybí,“ pořád mi nějak znělo v hlavě, když jsem teď pročítal něčí rozepsanou disertaci. Po nějaké době jsem přišel na to, v čem byl problém. Protože se jedná o častější jev a protože se netýká jen disertací, ale nejrůznějších odborných textů – diplomek, bakalářek, článků, reportů, … – podělím se o něj.

Zeď se staví z cihel a malty. Cihly můžou být větší nebo menší, delší nebo kratší, s dírkami nebo plné. Vůbec to nemusí být cihly, ale tvárnice nebo kameny. Malta může být tenčí nebo tlustší, může mít různé složení, možností je tisíc. Pokud má ale zeď za něco stát, musí platit tři věci: cihly musí být dobré, malta musí být dobrá, zedník to musí dobře propojit.

Číst dále »

Kategorie: diplomky, psaní paperů, škola | Přidat komentář

Carl Rogers o pochopení

Zjistil jsem, že je pro mě nesmírně cenné, když dokážu dát sám sobě svolení porozumět druhé osobě. Způsob, jak jsem tento výrok formuloval, může někomu připadat zvláštní. Opravdu je nutné dávat si svolení druhému porozumět? Myslím, že ano. Naše první reakce na většinu výroků, které slyšíme od druhých lidí, není porozumění, ale jejich okamžité hodnocení nebo posuzování. Jestliže někdo vyjádří určitý pocit, postoj nebo přesvědčení, máme sklon prakticky okamžitě cítit „To je pravda“, „To je hloupost“, „To je nenormální“, „To je nepřiměřené“, „To je nesprávné“ nebo „To je nepěkné“. Jen velmi vzácně si dáme svolení pochopit přesný význam, který ten výrok má pro dotyčného. Podle mého přesvědčení je tomu tak proto, že pochopení je riskantní. Pokud si dovolím druhou osobu skutečně pochopit, to pochopení mě může změnit. Proto říkám, že dát si svolení jedince pochopit, vstoupit zcela, úplně a s pochopením do jeho referenčního rámce, není snadné. Je to rovněž vzácné.

Kategorie: čtení | 1 Komentář

Jakou si vybrat diplomku

K významnému učení dochází snáz ve vztahu k situacím vnímaným jako problémové. Jsem přesvědčený, že jsem nalezl důkazy, které to potvrzují. Při svých vlastních rozmanitých pokusech vést kurzy a skupiny způsoby, které jsou v souladu s mou terapeutickou zkušeností, jsem takový přístup shledal jako efektivnější při workshopech než při běžné výuce, při výjezdních soustředěních než v areálu školy. Právě jedinci, kteří se účastní workshopů nebo mimoškolních soustředění, jsou v kontaktu s problémy, které rozpoznávají jako problémy. Student v tradičním univerzitním programu, a zejména v povinném kurzu, má tendenci chápat kurz jako zkušenost, při níž by měl podle svého očekávání zůstat pasivní, odmítavý nebo obojí, jako zkušenost, kterou často rozhodně nepokládá za relevantní pro své vlastní problémy.

Zažil jsem ale také, že pokud běžný univerzitní program začnou studenti chápat jako zkušenost, kterou mohou využít k vyřešení problémů, které se jich týkají, dostaví se ohromující pocit uvolnění a silný pohyb vpřed. A platí to pro studijní programy tak odlišné, jako je matematika a osobnost.
Číst dále »

Kategorie: diplomky, škola, učení | Přidat komentář

Fakta jsou přátelská

Ponaučení, které mě stálo hodně úsilí, lze vyjádřit třemi slovy: Fakta jsou přátelská.

Připadá mi hodně zajímavé, že většina psychoterapeutů, zejména psychoanalytiků, vytrvale odmítá provádět jakákoli vědecká zkoumání své terapie nebo dovolit takové zkoumání jiným. Já tu reakci chápu, protože jsem ji sám zažil. Zejména z období, kdy jsme se zkoumáním začínali, si dobře pamatuji tu úzkost z čekání na to, jaké výsledky se objeví. Co když se naše hypotézy nepotvrdí! Co když byl náš přístup nesprávný! Co když jsou naše názory neopodstatněné! Při zpětném pohledu na takové okamžiky mám dojem, že jsem považoval fakta za potenciální nepřátele, za možné nositele pohromy. Zřejmě mi trvalo dost dlouho, než jsem si uvědomil, že fakta jsou vždycky přátelská. Sebemenší důkaz, který člověk může v kterékoli oblasti získat, jej přivádí mnohem blíž k tomu, co je pravda. A být blíž k pravdě nikdy nemůže být škodlivé, nebezpečné nebo neuspokojivé. Takže ačkoli pořád hrozně nerad své uvažování pozměňuji, pořád nesnáším, když se mám vzdát starých způsobů vnímání a konceptualizace, přesto jsem si na nějaké hlubší úrovni významnou měrou začal uvědomovat, že tyto bolestné reorganizace jsou tím, co je známo jako učení, a že jsou sice bolestné, vždy ale vedou k uspokojivějšímu, protože jaksi přesnějšímu nazírání na svět. A tak je pro mě dnes jednou z nejlákavějších oblastí úvah a spekulací ta oblast, v níž některé z mých hýčkaných myšlenek ve světle důkazů neobstály. Cítím, že pokud se mi podaří ten problém rozlousknout, ocitnu se v mnohem uspokojivější blízkosti pravdě. Jsem si jistý, že fakta budou mými přáteli.

(Carl R. Rogers, Být sám sebou)

Kategorie: čtení | 2 Komentáře

Otázky a odpovědi na Karlově univerzitě

A.D. 1400: Proč jsou labutě bílé? Protože je Stvořitel bílými mít chtěl. A proč tomu tak chtěl? Inu nevíme, ale Stvořitel ve své moudrosti jistě věděl, co činí.

A.D. 2007: Proč jsou labutě bílé? Protože se bílá barva v selekčním procesu prosadila. A proč se prosadila? To nevíme, ale protože se prosadila, nějakou výhodu vzhledem k reprodukci přinášet musela.

Z tohoto srovnání je patrné, jak radikálně se podařilo se středověkým obskurantismem zatočit.

(Stanislav Komárek, Příroda a kultura)

Kategorie: čtení | 1 Komentář

Jarní Maratón – tentokrát překážkový (a o to zajímavější)

Zalekli jsme se toho, že už se nám začínalo zdát, že pořádat maratóny už umíme a že už to jde skoro samo – bez zvláštního úsilí. Podobné stavy jsou fajn u věcí, které jeden chce provádět rutinně – třeba u čištění zubů nebo řízení auta (do určité míry).

Jsou ale věci tvůrčí, z podstaty zajímavé a sloužící za zdroj poučení – věci, kde si jeden chce zachovat mysl začátečníka. A takovou věcí je pořádání maratónů. Takže pro tentokrát jsme se jali kapku si zkomplikovat život. Nevíme, jak se věci vyvinou, ale tušíme, že bude legrace. Inovace tohoto maratónu je, že bude překážkový.

Steeplechase Marathon

Překážkovostí máme na mysli to, že zadání nebude jedno na celý maraton, ale bude se postupně (cca po 2-3 hodinách) zpřesňovat či přidávat. To bude nutit být ve střehu jak nás organizátory, tak naše účastníky. Zároveň budeme aktivnější v interakci s účastníky a v pomoci jim. To nejpodstatnější, co si slibujeme, je, že se tak více naučí účastníci maratonu, ale i my.
Číst dále »

Kategorie: MediaContest | Přidat komentář

Půjčte nám své okno!

Učíme stroje vidět. Teď konkrétně s kolegy vytváříme nejúžasnější rozpoznávač dopravy na světě. Kamera pozoruje tok aut a strojové vidění vidí, co je potřeba – typy aut, jejich rychlost, jejich počty, … Když je kamer víc, systém vidí, jak dlouho trvá přejet od jedné kamery ke druhé a které auto kam míří.

Tady je jedno video pro pokochání. Ukazuje úplně automatickou kalibraci kamery. Bez toho, že bychom o kameře věděli její parametry, její umístění, cokoli, dokážeme ji zkalibrovat – vědět o ní dost, abychom modelovali trojrozměrný prostor, který vidí a dokázali měřit rychlosti, vzdálenosti a kde co.


Číst dále »

Kategorie: click2stream, HUN | 12 Komentářů
  • Podpořte kliknutím

  • Přihlásit odběr

  • Kategorie

  • Oblíbené příspěvky

  • Hojně komentované

  • Archiv

    • - 2016 (4)
    • + 2015 (6)
    • + 2014 (16)
    • + 2013 (30)
    • + 2012 (46)
    • + 2011 (99)
    • + 2010 (19)
    • + 2009 (15)